Kamera na ocas

Kameru Insta360 GO 3 je možné díky její velikosti a nízké hmotnosti nainstalovat i na ocas letadla. Třeba Lentuse.

Kameru umísťuji do držáku vyrobeného 3D tiskem. Nakresleno to je ve Fusion 360.

Začínám tím, že si nakreslím kameru. Model kamery se mi bude hodit pro konstruování i jiných držáků. Modeluji si ji zvlášť v samostatném souboru a mohu ji potom vkládat do jiných souborů při modelování různých držáků.

Potom si zhruba oměřím rozměry směrovky a vymodeluji si přední část profilu směrovky. Vymodeluji si jen cca tři milimetry vysokou manžetu, tu vytisknu a zkusím si, zda odpovídá tvaru profilu směrovky, zda jde na profil nasadit. Do modelu vložím model kamery a umístím ji tak, jak chci, aby byla nasměrovaná. Domodeluji "maso" okolo a přiměřeně vysokou manžetu, která bude objímat směrovku. Díru pro zasunutí kamery zvětšuji o 0.2 mm. To mám vyzkoušeno, že kamera jde do objímky zasunout tak akorát těsně.

Je třeba myslet na to, aby byla kamera chlazená, držák by ji neměl uzavírat, musí umožňovat odvod tepla. Kamera při natáčení 4K videa dost topí.

Podstatnou věcí je nastavení tisku. Sílu stěny nastavuji dva perimetry, výplň mřížka 20%. Tisknu z PETG. Původně jsem tyhle držáky v rovině symetrie rozřízl, tisknul půlky a lepil vteřiňákem, teď tisknu jako jeden kus s podporami.

Držák je přilepen ke směrovce lepící páskou Tesa. I kameru v držáku pojišťuji páskou. Montáž kamery posune trochu těžiště dozadu. Na dovážení posouvám akumulátor dopředu a musím přidat vyvažovací tělísko na kola auta. Dodatečné závaží musí být vhodně fixováno.

Ukázka videa:

Po prvním letu jsem vytisknul druhou variantu. Kamera je skloněná 3 stupně dolů a držák je subtilnější, z 13.4 gramu jsem šel na 9.4 gramu.

Modelování hůře oměřitelného tvaru

Některé tvary se nedají jednoduše oměřit. Profily křídel, oblé trupy. Když je potřeba vymodelovat tvar, který má přiléhat na jiný takový díl, je dobré místo tisku celého nového dílu naprototypovat jen ten konkrétní tvar.

Já tomu říkám šablona. Například tento držák kamery na křídlo. Ten má manžetu dosedající na náběžnou část křídla. Oměřím si výšku profilu a odhadnu tvar profilu a profil si nakreslím do skeče, ze kterého budu tu manžetu vytažením modelovat. Ze skeče vytáhnu i šablonu s průřezem třeba 3 x 3 mm a vytisknu ji na 3D tiskárně. Ten průřez musí být takový, aby šablona šla sloupnout z bedu tiskárny a aby držela tvar. Zkusím ji přiložit na křídlo a pokud nepasuje, upravím profil ve výkresu a šablonu vytisknu znova. Na druhou třetí iteraci se většinou trefím.

Tisk šablony trvá jednotky minut. Jejím použitím mám jistotu, že i celý díl, který se tiskne třeba hodinu, bude pasovat.