Balsa 
Balsa je v modelstv nejvce pouvanm materilem. Ke stavb nodel se zaala pouvat kolem roku 1920. Pouv se i pi stavb velkch letadel.
Pouv se na ebra kdel, tuh potahy kdel, pomocn pepky trup, podlnky a pnky trup, potahy trup, nosnky mench model, vpln, tvarov prvky jako jsou pice model nebo koncov oblouky. ...
O balse
Vdeck nzev je ochroma lagopus. Prodn vskyt je v detnch pralesech stedn a jin Ameriky (Guatemala, Bolivie, Equador). Balsov stromy rostou v prod v malch skupinkch daleko od sebe. V Equadoru je znma pod jmnem boya.
Roste velmi rychle. Za 6 msc po vyklen m kmen prmr kolem 3 cm a je vysok asi 30 cm. Kc se po 6 - 10 letech. To m 18 - 25 m a kmen m prmr 30 - 110 cm. Pokud roste voln, dosahuje prmr kmene a 2 m. Existuj jet leh deva, ale ta nemaj vlastnosti vhodn ke zpracovn.
Zajmav je srovnn balsy s jinmi devy:
| materil | hustota [kg/m3] | pevnost ve vzpru [%] | pevnost v ohybu [%] | pevnost v tlaku [%] |
|---|---|---|---|---|
| balsa | 130 | 72 | 70 | 75 |
| balsa | 160 | 100 | 100 | 100 |
| balsa | 225 | 156 | 161 | 149 |
| lpa | 420 | 261 | 288 | 288 |
| smrk | 450 | 230 | 260 | 289 |
| borovice | 450 | 222 | 277 | 288 |
| Douglaska | 480 | 241 | 291 | 341 |
| oech | 590 | 301 | 506 | 512 |
| dub | 770 | 295 | 430 | 366 |
| bl oech | 800 | 379 | 638 | 514 |
daje jsou vztaeny k hodnotm zjitnm u balsy stedn hustoty 160 kg/m3.
Kolem roku 1920 se zaala pouvat ke stavb model. Pouvala se i pi stavb velkch letadel. Napklad podlahy. Obchod s balsou zaal za I.svtov vlky, kdy bylo teba nahradit korek.
Druhy prknek
Prknka balsy se vyrb ve standardnm rozmru 1070 x 100 mm nebo 1500 x 100 mm a tloukch 0.6, 0.8, 1, 1.5, 2, 2.5, 3, 3.5, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 15, 20 a 30 mm.
Pi vbru prknek balsy je stejn dleit jako hustota let a hmotnost i smr let. Smr let ovlivuje tuhost prknka nebo ohebnost vce, ne hustota let.
Napklad
kdy je prknko znuto tak, e lta prochz kou prknka
(tangenciln ez A), bude prknko v pnm smru dobe ohebn.
Takov prknko stote po namoen do ruliky ani by prasklo.
Naopak radiln ez (C) dv prknka tuh, kter se pi ohybu zlom.
ezy B dvaj prknka s kombinac vlastnostt ezu A a C.
Pn ez (B) je nejastj.
Tangenciln ez
Prknko se snadno se ohb - je mlo tuh. Pouv se na potah zakulacench trup, potah nbnch hran kdla, plakovan trupy, tvarovn trubek. Nepouv se pro rovn povrchy. Nepouv se pro rovn ocasn plochy, ploch trupy atp.
Pozn se podle toho, e lta vystupujc na povrch tovo dlouh neperuovan linie.
 |
| A-grain - tangenciln ez |
Radiln ez
Jev se jako nejstrakatj (C). Je tuh a pouita na sprvnm mst umouje postavit lehk pevn model. Nehod se pro zaoblen tvary.
 |
| C-grain |
Ostatn
Ostatn ezy (B) maj nco z vlastnost tangencilnho ezu, nco
z ezu radilnho. Linie let je krat ne u tangencilnho ezu
(A). Pouv se na ploch trupy, odtokovky, nbky, koncov
oblouky kdel atp.
 |
| B-grain |
Pehled balsy
V
