Letiště Praha Ruzyně, práh dráhy 24
Krásné podzimní počasí - slunečno a téměř bezvětří mi umožnilo vylákat rodinu na čumendu k prahu dráhy 24 Ruzyňského letiště.
Provoz je hustý. Na přiblížení je vidět jedno letadlo za druhým.
Pro mě je to dnes nejen výlet za letadly, ale i příležitost vyzkoušet si práci s novým foťákem.
Doma fotky prohlížím a jsem moc spokojený.
Porovnával jsem tyhle nové fotky s fotkami, co jsem tu ze stejného místa a za stejného světla dělal s nosálem, a výsledek se nedá srovnávat.
S objektivem snadno dosáhnu až do kokpitu vzlétajícího stroje!
Fotoaparát je mnohem mnohem rychlejší, než cokoli jsem předtím držel v ruce. Ale jak mi umožňuje se k fotografovaným letadlům přiblížit více jak dvojnásobnš proti předtím, tak náhle zjišťuji, jak je opravdu těžké zmáčknout spoušť v ten jediný správný okamžik. Dosáhnout správné kompozice s tak "dlouhým sklem" je tvrdý oříšek. Snažím se realizovat své nápady, ale ať pečlivě sleduji letící letadlo nebo na něj číhám s objektivem namířeným na zamýšlené pozadí, ať soustředěně koukám do hledáčku nebo druhým okem sleduji blížící se letadlo, tak ten "pravý" snímek něco zhatí.
Až doma si uvědomuji, že méně je někdy více. To když na fotkách vidím šedé rohy (vinětace). Ty odstraní buď příhodný výřez nebo práce v editoru.
Kupodivu ta vinětace vynikne až po zmenšení fotky sem na web. Na velké fotce to člověk tolik nevnímá.
Vždycky mi zbytek rodiny dává maximálně půlhodinku, ale potom se mnou vydrží koukat třeba dvě hodiny. Jako dnes Pěkné odpoledne!
(zveřejněno na stránce Moje výlety na letiště LKPR Ruzyně)