Už jsou ty dny o kus kratší! 
V pátek se vždycky dostanu domù až nìkdy pøed sedmou veèer. Cestou z nádraží vždy pilnì sleduji, zda je letové poèasí. Dnes slabý vítr, tak hned dávám na nabíjeèku dvì zastorované baterky do Jaka.
Na louce za humny jsem kvùli nabíjení až po sedmé. Akrobatím si šest minut na pozadí èervánkù a podzim se hlásí zimou. Po tìch šesti minutách jsem docela vymrzlý, teplomìr u domu ukazoval jen deset a já si vzal jen flízku.
Druhá baterka, druhý let a už mám potíže na letadlo vidìt.
Pod horizontem ho jen tuším a dvakrát ztrácím orientaci a moc nechybìlo a povìsil jsem letadlo do stromù aleje za mnou.
Konèím skoro potmì a kurioznì jsem se málem srazil s netopýry - viz poslední foto.
Letos už budu mít s páteèními veèerními lety utrum, bude tma.
(zveøejnìno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)




