Zima

Baterka Ni-Cd z Bateria Slaný, která v modelu živila jen dvě či tři serva, dala v mrazu jen zlomek kapacity. Už si nepamatuji, zda jsme měli v modelech normální "tužky" 450mAh nebo dlouhé 900mAh, vybavuje se mi jen jejich skoro vojensky strohá šedivá barva. Po deseti minutách letu v mrazu serva viditelně zpomalovala a bylo nutno přistát, než přestane pracovat přijímač.

Později už jsem se nechal ukecat na létání jen když bylo nad nulou, vzpomínka, jak bolely cestou domů zmrzlé prsty, byla příliš živá. Když jsem byl starší, byla pro mě hraniční teplota deset nad nulou. Když bylo pod deset, bylo pro mě létání nepříjemné. Bylo to dáno taky tím, že jsme chodili hlavně na svah, protože nějaké elektropohony tenkrát neexistovaly, a i slabší vítr kolem pěti metrů hrozně studil.

Když jsem se přestěhoval před pár roky na vesnici a seznámil se s Pavlem z vedlejší vesnice, strhl mě k chození ven a létání s výjimkou deště prakticky za každých podmínek. Zvykl jsem si tak i na létání v zimě. Vím už, že na pět nad nulou zpočátku zimy si rychle zvyknu, vím už, že pokles teplot na nulu mě už moc nevadí. A letošní zima, která je po těch divných teplých zimách po dlouhé době normální, kdy sníh u nás leží celý měsíc a celý měsíc je pod nulou, mi vůbec nevadí a je jedno, zda je mínus šest nebo mínus deset. Letadlo funguje i v tomto mrazu a hodinový pobyt venku s létáním na sněhu je příjemnou záležitostí.

(zveřejněno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)