Vánoční nálada

Létám si svůj "výcvikový program" a užívám si bzučení motoru, které v tom tichu zní úplně jinak. Mám pocit skoro jako při létání v tělocvičně. Žádný pohyb vzduchu a musím se držet v malém prostoru. Jak jsem víc jak třicet čtyřicet metrů od sebe a model je bílým břichem ke mně, ztrácí se mi ve sněžení.

Když končí první baterka, neodpustím si vylomeninu a stoupám kolmo nahoru, dokud model nezmizí v bělobě nade mnou. Stahuji plyn, strkám směrovku a výškovku "za roh" a čekám, kdy model vypadne z té šedi nade mnou. Model se během vteřiny dvou zase objevuje a snáší se ve vývrtce jak nos z javoru. Vypadá to přízračně v tom sněžení, skoro jako kdyby model padal stejně rychle jako ty vločky okolo. Jak jsem se dokochal, hned mi došlo, jaká to byla kravina, když mám deset metrů za zády les s dvacetimetrovými stromy. Tak jak jsem vypadl z toho bílého víc vepředu, než jsem čekal, mohlo to být klidně na druhou stranu a už bych hledal model v těch obřích korunách!

Přistání se mi nedaří do ruky a když model zvedám ze sněhu, je prostor motoru za mřížkou plný sněhu. Musel jsem to zezadu vyfoukat

Druhou baterku jsem ani nedolétal. Z údolí přitáhla mlha a model mi chvílemi mizel. Sedám si do ruky a raději jdu domů.

(zveřejněno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)