Už to jde líp 
Po obìdì jdu s Jakem znova.
Pìt minut motorového chodu se osvìdèilo, delší let z hlediska soustøedìní stejnì nemá cenu a pøi této teplotì je stupeò vybití tak akorát. Tak nechávám alarm ve vysílaèi nastaven na tìch pìt minut.
Jdu na jiné místo, teï mi bude foukat v ose pomyslného pøedvádìcího prostoru.
Nemusím pøi otoèkách mezi obraty opravovat prostor zatáèkami,
zase se výraznì liší rychlost pohybu podle toho, zda obrat letím po nebo proti vìtru.
Opakuji si program minulého letu, zkouším základní obraty: výkrut, pomalý výkrut,
pøemet, souvrat, zvrat, kubánská osma.
Pøi druhém letu už vypadá pøemet docela pìknì, taky mi dal nejvíc zabrat! 
Oba lety konèím pøistáním do ruky. Ne tak efektnì, jako to nìkteøí umí, že si ve visu nacouvají kabinou do ruky, já si pøiletím ve velkém natažení k sobì a tìsnì pøed sebou hodnì pøitáhnu. Model jsem potom èapnul za trup za køídlem.
(zveøejnìno na stránce Létání s Yak 54 od RC Factory)