Když se člověk začíná stávat leteckým modelářem, má různé nápady. Někdy jsou ty nápady divoké, technik nad nimi zakoulí očima, někdy jsou technicky zajímavé, ale v praxi ne moc potřebné. A taky má každý plno otázek, na které dává odpověď až praxe.
Létání v zimě je pro velké nadšence. Již při teplotách pod +5°C mrznou ruce. Natož když je pod nulou. Když se k nízké teplotě přidá ještě vítr, je to opravdu pro otužilé.
Vadí však nízké teploty modelu nebo rádiu?
Takto létá na zamrzlém jezeře v Norsku Jo Grini
Některé materiály za nízkých teplot křehnou. U modelů to mohou být plasty - kryty motorů z ABS, překryty kabin a podobně. Graupner kdysi dělal z ABS celé trupy (třímetrový Cirrus). S takovým modelem stačilo v mrazu ťuknout ocasem o zem a trup se hned zlomil.
Dřevo a laminátové konstrukce si zachovávají i za mrazu své příznivé vlastnosti.
Ani akumulátory se v mrazu nemohou poškodit. Akumulátory však nedodají tolik energie jako za teplot nad nulou. U NiCd akumulátorů klesne kapacita o cca 10%, u NiMH o cca 20%. Další technologie jsou na tom ještě hůře. Akumulátorům se však nic nestane a za běžné teploty budou mít akumulátory svoji původní kapacitu. Se snížením kapacity je třeba počítat. Akumulátor přijímače i vysílače zajistí chod rádia po kratší dobu, než jste byli zvyklí.
Pohonné akumulátory také dodají v mrazu méně energie. Řeší se to tak, že se akumulátory do poslední chvíle udržují v teple. V kapse, v autě a podobně.
Viz také Rukavice na létání
přehled kapitol:
