Mohutnost ocasních ploch 
Srovnejte mušky různých typů letadel. Který z nich má větší výškovku? Který z nich má delší ocas? Aby se dalo o velikosti ocasních ploch mluvit a nějak je mezi různými letadly srovnávat, byla zavedena tzv. mohutnost výškovky, mohutnost směrovky.
![]() |
![]() |
![]() |
Je to poměrné bezrozměrné číslo. Čím je větší, tím jsou ocasní plochy mohutnější.
Výpočet mohutnosti výškovky se provádí podle vzorce:
Kde
SVOP je plocha výškovky
r je rameno výškovky - u přímého křídla je to vzdálenost mezi čtvrtinovou čárou křídla a čtvrtinovou čárou výškovky
S je plocha křídla
bae je střední hloubka křídla
Příklad výpočtu pro model Stinger určený pro souboje na svahu:
AVOP=(SVOP * r)/(S * bae) |
SVOP = (170 + 100) / 2 * 370 = 49 950 mm2 (plocha výškovky) |
r = 460 mm (rameno výškovky) |
S = (290 + 135) / 2 * 1200 = 255 000 mm2 (plocha křídla) |
bae = (290 + 135) / 2 = 213 mm (střední hloubka křídla) |
AStinger = 49 950 * 460 / (255 000 * 213) = 0.42 (mohutnost) |
AStinger = 0.42 |
Výpočet mohutnosti výškovky pro uvažovaný PSS model Bf-109:
ABf109=(SVOP * r)/(S * bae) |
SVOP = (150 + 100) / 2 * 440 = 55 000 mm2 |
r = 660 mm |
S = (310 + 140) / 2 * 1200 = 270 000 mm2 |
bae = (310 + 140) / 2 = 225 mm |
ABf109 = 55 000 * 660 / (270 000 * 225) = 0.60 |
ABf109 = 0.60 |
Vychází mi to u Messerschmitta lépe než u Stingera. Stinger je totiž kratší.
(zveřejněno na stránce Mohutnost ocasních ploch)