Proč?!
Ten den jsem poprvé letěl s novým vysílacím modulem Jeti Duplex TU2 EX a přijímačem Duplex R9 EX. Chvilku mě tedy napadlo, zda nebyl problém s těmito novými komponenty rádia. Ale to jsem zavrhl, protože během celého manévrování před havárií všechno fungovalo. Na křidélka model reagoval určitě!
Bezprostředně před havárií jsem měl pocit, že nejde výškovka. Jakoby zůstala natažená. Že by nešlo servo? Tuhle moji myšlenku podporuje jasně zjištěný problém už let předtím, kdy jsem si všimnul, že se výškovka nevrací do neutrálu. A to docela výrazně. Protože to ale byl poslední den, kdy mělo být pěkné počasí - na celý víkend je předpovídán déšť, řekl jsem si, že to uřídím a proč se výškovka nevrací do neutrálu prozkoumám až doma. Vypadalo to, jako kdyby se objevilo nějaké tření v bovdenu. Teď mě napadlo, jestli nemohl být problém ve výškovkovém servu. Podpořila mě v tom i věta někoho na letišti těsně po havárii: A tos tam nechal ta původní serva? Po donesení trosek ale všechno fungovalo.
Přes víkend jsem se věnoval jiným věcem, ale pořád jsem přemýšlel, co se asi stalo. Pořád dokola. Nemohlo to být rádio jako takové - ten nový modul? Byl jsem hodně daleko a hodně nízko nad terénem. Nebo se to servo zastavilo v jedné poloze? Nebo to byla čistě nezvládnutá pilotáž? Když jsem si na mapě oměřil, že jsem byl 300 metrů daleko, tak jsem si řekl, že to byla v tom šeru opravdu blbost plazit se tak nízko tak daleko! Ale jasné mi to celé nebylo.
Je těžké rozebírat něco, co se odehrálo během tři čtyř vteřin. Člověk si často ani bezprostředně po havárii nevzpomene přesně co dělal. Tedy vzpomene, ale není jisté, zda to tak opravdu bylo. Zda smysly situaci podaly tak, jak se to celé dělo, zda paměť obsahuje vše co se stalo, nebo zda neobsahuje něco, co se nestalo, co si člověk jen myslí, že se stalo. A bohužel jsem to celé viděl jen já sám.
Čím déle jsem o tom přemýšlel, tím víc jsem se klonil k závěru, že to byla pilotážní chyba podpořená tou do neutrálu se nevracející výškovkou. Lětěl jsem pomalu, otáčky motoru stačily tak akorát na vodorovný let. Když jsem naklonil model do zatáčky, abych otočil o 180 stupňů, tak jsem nepřidal. Po mírném přitažení v zatáčce už byl tah motoru nedostatečný a s malou rychlostí model padnul do většího náklonu dovnitř zatáčky. Snažil jsem se srovnat model do přímého letu, ale výškovka visící v poloze mírně nataženo způsobovala jen přepadnutí do opačného náklonu. Měl jsem přidat plyn, potlačit, ale na tu dálku jsem se chtěl spolehnout jen na vytrimování modelu. Na to, že výškovka visí mimo neutrál, jsem samozřejmě v té krizové situaci ani nevzdechl. Jednadvacet, dvaadvacet, třiadvacet a bum.
Takže:
- Když jsem zjistil, že se výškovka nevrací do neutrálu, měl jsem to řešit.
- Neměl jsem létat v šeru tak daleko od sebe.
- Neměl jsem létat mimo letiště nad pozemky rodinných domků.
- Když mě při létání pohání pýcha a létám pro efekt těsně nad minimálkou, musím se na řízení více soustředit.
V neděli jsem přendaval vysílač na polici a mimochodem vzal za knipl výškovky. A hele, on se nevrací do neutrálu! Takže to začalo už den předtím, když jsem montoval do vysílače nový vysílací modul!
(zveřejněno na stránce Létání s Beaverem)