Pátek

Pátek večer patří už tradičně relaxační hodince u rybníka. Chlapci ze sdružení nechtějí nikam, prý hrozně fičí, až se lámou větve! Je pravda, že Windy dává i na osmou večer přes pět metrů, ale kdo by se bál větru! Nakonec jede jen Jarda.

Protože větrníky na hřebenu Krušných hor se i teď večer točí rychle, volím raději rybník u Rtyně, který je schovaný v údolí. A je to dobrá volba. Když se s Jardou v osm scházíme na břehu rybníka, je jeho hladina jak zrcadlo.

Blbneme s Jardou do vylétání baterek. Zkoušíme synchronizovaně létat, zkoušíme jezdit po jednom plováku. Rybník se od loňska trochu změnil, uprostřed koukají nad hladinu rostliny, začíná to tu být pro hydroplán trochu rizikové. Odjíždíme po deváté, nic jsme neutopili, přijemně jsme zrelaxovali.

(zveřejněno na stránce Létání s Timberem)