Pátek veèer, vlastnì skoro noc 
V pátek po pøíjezdu domù jsem chvilku orazil, dobil baterky ze skladovacího napìtí do plna a vyrazil na rybník. Cestou jsem ještì vyzvedl Pavla, ten chtìl dìlat nìjaké filmovací pokusy.
Létat jsem zaèal v devìt, do setmìní bylo ještì dost daleko, ale èerné mraky udìlaly z veèera skoro noc. Relaxuji po týdnu v práci, létám spoøádanì i blbnu, Pavel filmuje. Pøi druhé baterce už obèas ztrácím povìdomí o poloze modelu a tak radìji pøedèasnì konèím.
Už za tmy jsem odlítl nad bøehem dál smìrem Boøeò - ne moc vysoko nad terénem a myslel jsem,
že už jsem se mírnou zatáèkou otoèil k sobì, ale letadlo v tom šeru už bylo sotva vidìt a mì došlo,
že nevidím svìtla na pøedku a že letím stále od sebe.
Za chvilku už by mi to zmizelo za horizontem.
Už jsem se vidìl, jak stahuji plyn a naslepo sedám nìkde v dáli, plováky rozbité o kamenitý terén výsypky.
Opatrnì jsem letadlo naklonil na levé køídlo a èekal, až se koneènì po nìkolika vteøinách objevila ta bílá ledka vepøedu.
To mi dost bušilo! 
Chce to v té tmì soustøedit se!
Tìším se na víkend!
(zveøejnìno na stránce Létání s Timberem)