Filmovací létání

Je vedro a bezvětří. Napadlo mě udělat nějaké záběry Step One večer před západem slunce. Hynek a Vilém mají každý svého, jsou prázdniny, tak můžeme blbnout ráno i večer. Moc jsem ale nevěřil, že dáme něco dohromady.

Kluci jsou totiž z divokých vajec, i se Step One létají divoce a filmovací létání je nuda, kdy je třeba letět rovně a opakovazt několikrát třeba to samé.

Ale mýlil jsem se! Vymysleli jsme s Pavlem prostory, kde budeme létat, dohodli jsme se na přibližném scénáři. Pavel nám bude dělat koordinátora, kluci poletí ve skupině, já okolo s kamerou. Můj filmovací stroj - malá dvoupalcová koptera má chráněné vrtule, takže nehrozí posekání letadel roztočenými vrtulemi, ale bez rizika to není. Pod námi bude rozsáhlá plocha zarostlá lebedou a bodláky, dovedu si představit i pád některého z letadel a to se bude sakra blbě hledat. Ale bez rizika to nejde!

Odstartovali jsme, chvilku jsme se dohadovali, než jsme si vysvětlili, že pro záběr je třeba letět o hodně výš než u země, ale pak už to šlo krásně. Překvapilo mě, jak kluci dokážou s mrňavými Step One letět tak daleko a tak vysoko a držet skupinu. Doma jsem si to odměřil na mapě, udrželi skupinu 200 metrů daleko a přes 50 metrů vysoko! Já jsem pro každý let experimentoval s úhlem nastavení filmovací kamery, u počítače se ukázalo, že jsem neměl, spoustu záběrů jsem vyhodil, kamera koukala špatným směrem a filmovaná letadla byla "za rohem".

Hodina soustředěného večerního létání na novém místě v letním večeru utekla jako voda, kluci, kdyby měli baterky, tak tam bzučí doteď!

stroje: Step One
kamera: Insta360 GO 2, HGLRC KT20

(zveřejněno na stránce Sdružení letců Českého středohoří)