Zázraky 
Pøi podveèerním pohodovém létání jsme si povídali se Standou Šimeèkem a Standa zavzpomínal na doby historicky nedávné, jak koukal nìkde na velké krásné makety vìtroòù a øíkal si: "ty brïo, tohle já mít nikdy nebudu." (možná to necituji pøesnì)

Pøipomnìlo mi to hned moji vlatní zkušenost, kdy jsem se byl podívat na letišti v Roudnici, jak tam létají s velkými krásnými vìtroni (fotka je z této akce z roku 2002). Øíkal jsem si tehdy nìco podobného.
Teï už vím,
že stálo za to nastrkat do toho ty peníze,
øešit kam s tím velkým modelem
a jak ho vozit
a tahat se s ním po kopcích.
Pozdìji jsem oslovil na akci za páskou sedícího Karla Prokopa,
který mi ochotnì odpovídal na moje otázky
a ještì pozdìji mì poprvé vytáhl ve vleku.
Teï už jezdím s kluky létat také, za tou páskou sedím také a užívám si pøíjemné party kolem aerovlekù a krásného létání.
Tøeba ake teï naposledy v Krnovì
(zveøejnìno na stránce Krnovský triangl 2008 - Postøehy)

