Jeden vlek nad inverzi 
Kdy jsem u tetm dnem poletoval na letiti na Ran na Podzimn Ran 2007, pihasil si to autem na nai stojnku Martin. Zrovna jsem byl s modelem ve vzduchu. Martin do m zaal huet, e je monost povozit se na Blanku a e jestli chci lett, tak e musm hned. e u mi to domluvil. pln m zblbnul. Roztroubil jsem Luka smrem k zemi, loupl tam njak pemet a vkrut a u jsem byl na zemi. Vysla jsem hodil ke klukm, hup do auta a hur na start.

U cestou po letiti trochu lituji, e jsem se nechal takhle zblznit. Zatm, co se Martin t po okraji drhy na druh konec letit, kalkuluji, kolik m tahle sranda bude stt. Termika dn, nadje udret se po vyvlekn ve vzduchu miziv. Vyhozen penze.
Nekm ale nic. Mainerie u b. Za chvilku u se soukm do padku a lezu dopedu do Blanka. Zaklapv kabina, pomocnk zapn vlen lano a u jedeme. Za chviliku u se tme pl metru nad zem a ekme, kdy se vlen zvedne ze zem. Akcelerace letounu a opojn pocit z letu m nut zapomenout na pedchoz mylenky.


Poslednm bezprostednm kontaktem se zem je pohled na hbet Ran.

Za njakou minutu u je Ran hluboko pod nmi. Vlek je nezvykle klidn. dn stoupk, dn padk dol, dn turbulence. Vlen s vtronm jakoby nehybn vis ve vzduchu spojeny msto lana dlouhou tykou. Kdyby nebyl slyet vzduch svitc kolem ns, byla by iluze nehybnosti dokonal.

Kdy jsme za nkolik dalch minut doshli asi devtiset metr, vltme nhle do prudkho slunenho svtla a krajina pod nmi najednou miz pod edm zvojem. Proltli jsme inverzn rozhran.

To u m zcela opustily mylenky, kter se mi honily hlavou ped startem. Kochm se hrou svtla na pekrytu kabiny i na vlen ped nmi, kochm se pro m dosud nepoznanm pohledem na prostor kolem sebe.


Ze zasnn m probouz trhnut zvsu vlenho lana. Vlen se peklp na kdlo a miz nkam dol do mlhy pod nmi.
Mu si vzt zen. Je jasn, e dnes ns termika ve vzduchu nepodr a tak chvilku ltm rovn, zatm, zase rovn. Potom zkoum Blanka rozjet a v utaen zatce si ut njak peten. Nebo naopak zpomaluji a sleduji, jak se vtro chov kousek nad minimlkou. Tak utrcme postupn vku. U jsme zase pod inverz. Tom smrem k Ran a zkoum, jesli mrn vtk od jihovchodu nco d. A k mmu divu kousek za hebenem ctm drobn drncn a svah opravdu nco mlo dv. Opatrn kroum na sedmdestce mrn za kopcem a doku se dret ve stejn vce. Zase si uvdomuji, jak je Blank hodn ro. V klidnm vzduchu to ty krouky skoro sm a kdy chci pejt do krouen na druhou stranu, pipad mi, e si o sprvn zasah do zen nohou i kniplem ekne skoro sm.
Rosa, kter celou dobu za mnou sed a ani o nm nevm, se ozv, e u mi pomalu kon dohodnut doba letu. m vc minutek, tm vc korunek. Bere si zen a peklp Blanka oste na prav kdlo.

A u se eneme z vky v ostr spirle. Prav kdlo zapchnut do vrcholu Ran si to sypeme z vky. Jak roste rychlost, tak m peten tla vc a vc do sedaky. Dvoukilov fok musm silou vytlait nahoru abych mohl fotit pes okraj kabiny.

Za chvilku jsme tsn nad vrcholem. Svitn Blanka nut otoit lidi na kopci hlavy nahoru. J si pipadm v t spirle jako orel snejc se na koist.

To u ale Rosa Blanka rovn do letu podl kopce a stopadestkou se tme dol k sedlu, protahujeme se kolem mal boule a svitme nad letit.

Zaazen do okruhu, tet zatka, tvrt, brzdy ven a jsme na zemi.
Nakonec to bylo pkn. Povozil jsem se v Blanku pkn v oleji, nad svahem, uil si nevednch pohled z letu v inverznm rozhran. Stlo to za to.
Vzpomnka na losk podzim 
Zaal podzim, teploty jdou dol a m dl astji budeme do prce jezdit v rann mlze. Vybavila se mi vzpomnka na jeden let na Ran uskutenn piblin v tomto obdob. Byl to zvltn zitek. Dv letadla spojen lanem vis nehybn v prostoru, nahoe je jen slunce, dole lovk jen tu msta a vesnice petaen pokrvkou inverze. Sta jen zavt oi a nechat se kolbat a ht slunenmi paprsky.

Dal jsem dohromady njak fotky z tohoto letu: Let nad inverzi 14.10.2007

K Orlickm horm
