jako křidélka fungují na každém křídle dvě klapky - budu jim říkat vnější křidélka (klapka na konci křídla) a vnitřní křidélka (klapka uprostřed křídla)
vnější křidélka se vychylují více než vnitřní
výchylka křidélek je diferenciována - vychylují se více nahoru než dolů
směrovka je ovládána samostatně (kniplem výškovky), ale je možné ji po přepnutí spřáhnout s křidélky; vychyluje se současně s křidélky
vztlakové klapky vychylují dolů i nahoru
klapka u trupu se se vztlaky vychyluje jen dolů, pohyb nahoru je blokován (zavěšení této klapky neumožňuje vychýlení nahoru)
křidélka se vychylují se vztlaky - vnitřní křidélka více, vnější křidélka méně
křidélka se vychylují jako vztlaky i nahoru
poloha vtlakových klapek bude ovládána přepínačem se třemi polohami: výchylka nahoru, zatažené klapky (v neutrálu), výchylka dolů
brzdy jsou realizovány vyklopením vztlakových klapek ve velkém úhlu dolů a křidélek nahoru (butterfly) - viz Butterfly
výškovka je přetrimována výchylkou vztlakových klapek
výškovka je přetrimována výchylkou brzd
závěs pro aerovlek bude vypínán samostatným přepínačem
Pro brzdění používám konfiguraci klapek na křídle "butterfly".
Tato konfigurace není moc maketová,
ale vynutila si ho absence brzd v křídle.
Při plném vysunutí jsou prostřední klapky vyklopeny 27 stupňů nahoru a vnitřní vztlaky u trupu 60 stupňů dolů.
Vysunutí brzd je kompenzováno potlačením výškovky 3 stupně.
Je to dost "brutální" konfigurace a Luňáka dovede ve vzduchu téměř zastavit.
Vede to až ke ztrátě rychlosti a není-li korigováno silným potlačením končí pádem.
Dá se tedy použít k razantnímu přibrždění nebo k brždění při strmém sestupu.
Na svahu proti větru jde vyklesat na místo přistání pod přibližně 20 - 30 stupňovým úhlem
při malé dopředné rychlosti.
Výškovka která je v úplavu za téměř kolmo vyklopenými vztlaky je kupodivu stále účinná.
Vztlakové klapky jsou při plném vyklopení zranitelné.
Už jsem zlomil páku serva když jsem sedal do staré trávy a klapky jsem nepřivřel.
Bez přibrždění dokáže Luňák nad zemí přeletět třeba stometrovou dráhu.
Na svahu si přistání bez brždění nedovedu představit vůbec.
Brzdy ovládám kniplem plynu. Při stažení kniplu k sobě se brzdy postupně otvírají.
Pro brzdění jsem používal konfiguraci klapek na křídle "butterfly" (viz Butterfly).
Okolnostmi jsem byl donucen vyzkoušet jiná nastavní klapek a po letech jsem taktiku, jak model brzdit, změnil. (můj Luňák není vybaven brzdícími štíty)
Vyzkoušel jsem let jen s vyklopenými prostředními klapkami hodně nahoru. Vztlakové kapky u trupu byly v nulové (nevytažené) poloze.
Luňák si této konfigurace moc nevšímá a letí si, jako by se nechumelilo. Nebrzdí to!
Potom jsem vyzkoušel let s vyklopenou vztlakovou klapkou u trupu a to v rozmezí 45 - 80 stupňů.
Bez vyklopení prostřední klapky nahoru.
To se ukázalo jako velmi účinné.
Účinné tak, že když jsou klapky vyklopeny víc jak 45 stupňů, letí model jen ve strmém sestupu.
Nedá se podrovnat!
Dá se tedy model dobře odbrzdit, ale je třeba včas (v dostatečné výšce) klapky zase přivřít. Jinak to končí ránou o zem.
Práce s klasickými brzdícími štíty je jednodušší.
Vysouvání vztlakových klapek má za následek vyplavání modelu.
Kompenzuji to automatickým potlačením výškovky (mix výškovky).
Zasunutí klapek třeba v případě, že vidím, že budu krátký, má zase za následek velké prosednutí.
Tyto problémy s brzdícími štáty nejsou.
Chcete-li se podívat na další příklady nastavení rádia Multiplex Royal Evo,
podívejte se na stránku Příklady nastavení vysílače.
