Říjen
Říjen je měsíc pouštění draků a svahového létání. Dny se krátí. Létat se dá maximálně do půl sedmé. Potom už není na létání vidět. Začíná opravdu podzim. Teploty se pohybují kolem 10 stupňů a na létání je dobré si brát teplé oblečení. Po ránu může být i 5 stupňů. Najdou se ale ještě nějaké příjemné teplé dni. Mnoho klubů pořádá "zavírání nebe".
Postavte se svými dětmi nebo sobě draka. Je čas na přípravu modelu do haly. Je čas napsat Ježíškovi, co vlastně chcete pod stromeček. Aby to stihl vůbec sehnat nebo objednat.
Kdo filmuje a fotí z modelu, z dronu či z ruky, nastává období zlátnutí listů strommů. Kdo si chce užít atmosféry létání za svítání, nemusí si ani natahovat budíka.
Průměrná teplota je 9 °C.
Viz také Milan Ambrož o letním a zimním čase
Zkontrolujte si platnost registrace pilota. Viz Obnova registrace pilota po pěti letech.
Chmurky - Když jsou mraky na dosah
Tenhle filmeček vznikl neplánovaně a vlastně náhodně. Seděl jsem doma, na letadle jsem předtím provedl nějaké instalace (Údržba) a chtěl jsem to všechno odpoledne po práci vyzkoušet. Ale celý den lilo zataženo černými mraky, doma jsme celý den svítili, dohlednost byla sotva sto metrů. Vypadalo to s létáním bledě. Už bylo po práci, déšť ustal, rozednilo se, ale jak odešly černé dešťové mraky, obalily nízké bílé mraky kopce za námi a údolí pod námi zalila mlha. Mlha padesát metrů pod námi, mraky sto metrů na námi. Mě šlo o ten jeden zkušební let a na louce za humny to půjde..
Proletěl jsem se nad loukami a nad polem, ověřil jsem si, co jsem potřeboval, a zbyla mi v akumulátoru ještě kapacita na dvacet minut letu. Kochal jsem se pohledem na podzimem barvící se stromy, koukal jsem do kraje a nadával jsem si, že jsem blbě utáhl desku s kamerou, pod kterou dávám baterku, protože při pohledu do strany nabírala kamera silné vibrace od motorů v režimu stoupání. Měl jsem sebou blbý šroubovák a silonový šroub jsem prsty nedotáhnul.
Letěl jsem nahoru k hradu, kde jsem viděl mraky necelých padesát metrů nad terénem.
Vletět do toho bílého není pro mě jednoduché, vím,
že se dovede fofrem zamlžit čočka kamery
a neodmlží se ani po několika minutách letu.
Měl jsem ale v záloze přepínač RTH, kdybych přestal vidět,
nechal bych letadlo automaticky přiletět nad sebe, sundal bych brejle a sednul.
Ale mrak čočku nemlží,
kdyby do toho svítilo sluníčko, bylo by to super! 
Štvou mě ty vibrace, záběr úplně zničily! Polítal jsem kolem mraků, přitom jsem koukal, co dělá mlha dole. Tuhle situaci už znám. Mlha pomalu stoupá, přeleze hranu pastvin u nás a pak je to raz dva a je v mlze všechno okolo místa, kde stojím! Tak letím dolů.
Po průletu chmurkou mlhy se trochu zamlžila čočka. Pozná se to podle oparu kolem kontury čumáku. Vidím, jak mlha jede po louce ke mě. Ještě chvilku to ve vzduchu vydržím! Ale dřívější zkušenost, kdy jsem sedal v mlíku téměř bez vidu a čekal, kdy se před čumákem objeví hnědá země, to mě nutí k opatrnosti. Mlha je hutnější než ty mraky, hned to zamlží čočku! Pak už spěchám, chci co nejrychleji na zem, mlha se natáhla až ke mně! Před přistáním už se musím držet jen u země, udržet kontakt s horizontem!
Než jsem došel domů, je zase totálně neletové počasí.
Ale ta půlhodinka, kdy šlo polétat, byla super!
F3K na všechno se hodí
Je hezky, listí se začalo barvit podzimem, slabý vítr fouká od severovýchodu. Hurá na svah.
Létání je divočejší, než jsem předpokládal. Vítr se mění od bezvětří po docela silné poryvy a hlavně fouká na moji louku přes les. Chvílemi silná turbulence, chvílemi bezvětří. Ale Long Shot je obratný a tak s ním tu půlhodinku zalétám i v takto stížených podmínkách. Na vyblbnutí mi to stačilo a ještě jsem se pokochal pohledy na podzimní krajinu.