Co jsem tímto pokusem získal, co jsem ztratil
Přesvědčil jsem se, že za tři neděle pilné práce jsem schopen rozmyslet a do tisku dotáhnout účelové letadlo - nemaketu.
Zkusil jsem tisk z LW-PLA a nenarazil jsem na technický problém. Bylo to díky tomu, že mě kamarád - předvoj navedl na osvědčené tiskové profily.
Zjistil jsem, že tisk z LW-PLA je o hodně pomalejší než tisky z PETG, které jsem dosud na tiskárně prováděl, a že vlastní tisk je opravdu úzké hrdlo. Letadlo velikosti 1.5 metru se tiskne déle než týden! A to i při tisku ve dne v noci.
Jako vždy se ukázalo, že jedna věc je mít něco na papíře a něco jiného držet to potom v ruce. Ale to je u všeho a platí to i pro práci s tužkou, lupenkovou pilkou a rašplí. Je dobré průběžně něco, co už jde, vyrobit, aby to člověk mohl vzít do ruky.
Zdokonalil jsem si metodiku kreslení ve Fusionu, cíl byl udělat si práci bezpečnější, aby nějaká dodatečná drobná úprava tvaru nebo změna nějakého detailu nerozhodila složitý výkres. Řeším tím také omezení licence pro hobíky.
Nabral jsem zkušenost s rozřezáváním dílů letadla s tvarováním detailů, aby to šlo tisknout.
Čekal jsem, že budu paralelně sbírat zkušenosti z kamarádova létání s Moose, z praktického provozu. Ale ten během této mé konstrukční etapy s letadlem nevyletěl.
(zveřejněno v rubrice 18. den - Tisknu a tisknu)
