Videa pořízená systémem DJI FPV
Ranní prolet nad mlhu
Druhý letový den, kdy jdu ven s myšlenkou, že mohu jít létat kamkoli, že nemusím volit trasu letu na loukami nebo strništi, kde letadlo v případě pádu najdu. Prostě po standardní předletové přípravě odstartuji a mohu letět někam, na co mi stačí výdrž baterek, minimálně 30 minut letu. Nemyslím za letu na nějaké případné selhání nečeho, jen letím, užívám si, kochám se.
Co jsem nepořešil, je chladno. Když jsem vylezl ven, teploměr ukazoval necelých pět stupňů. Než jsem se rozhodl, kam půjdu, jezdil jsem půl hodiny autem a hledal místo, kde není mlha. Teplota mezitím vylezla na deset stupňů a to není moc. Za půl hodiny, co jsem stál v mokré trávě, mi pěkně zmrzly nohy.
Let jsem si užil, jediné, co mě rušilo, byly vibrace od motorů. Kazí mi to obraz. Ale už se na tom pracuje! Zatím, co jsem létal, valil se na Mílešovku proud turistů, hulákání z cesty nahoru se neslo až ke mě na louku. Musel tam být dneska "Václavák"! Však dole byla mlha celý den.
FPV relaxačně
Po všem blnnutí s instalací jiného vysílacího modulu a přijímače, po všech instalacích firmwarů, po všech testech si jdu jen tak zalétat. Zrelaxovat se po práci.
Po práci moc času není. V pět je tma a když je nějaká oblačnost a slunce se u obzoru schová za mraky, je už v půl páté blbě vidět. DJI FPV má naštěstí vlastnost, kdy dovede podání obrazu upravit tak, aby byl terén i v šeru lépe čitelný. Při tom druhém letu bylo větší šero než se zdá v podání kamery.
letadlo: Twin Star
FPV vybavení: DJI FPV
Letadlo v této konfiguraci a teplotách může létat přes půl hodiny, lety jsem ukončil dříve, protože mi bylo zima a protože se opravdu šeřilo. Během půlhodinového letu si člověk může vyzkoušet několik stylů FPV létání: při létání mezi stromečky a u země free style, když se vydá dál od sebe tak long range, nejméně to dnes bylo cinematic, nebyla žádná filmovací kamera, není žádná stabilizace obrazu.
Let nad mlhu
Když je ten podzim ...
Chmurky - Když jsou mraky na dosah
Tenhle filmeček vznikl neplánovaně a vlastně náhodně. Seděl jsem doma, na letadle jsem předtím provedl nějaké instalace (Údržba) a chtěl jsem to všechno odpoledne po práci vyzkoušet. Ale celý den lilo zataženo černými mraky, doma jsme celý den svítili, dohlednost byla sotva sto metrů. Vypadalo to s létáním bledě. Už bylo po práci, déšť ustal, rozednilo se, ale jak odešly černé dešťové mraky, obalily nízké bílé mraky kopce za námi a údolí pod námi zalila mlha. Mlha padesát metrů pod námi, mraky sto metrů na námi. Mě šlo o ten jeden zkušební let a na louce za humny to půjde..
Proletěl jsem se nad loukami a nad polem, ověřil jsem si, co jsem potřeboval, a zbyla mi v akumulátoru ještě kapacita na dvacet minut letu. Kochal jsem se pohledem na podzimem barvící se stromy, koukal jsem do kraje a nadával jsem si, že jsem blbě utáhl desku s kamerou, pod kterou dávám baterku, protože při pohledu do strany nabírala kamera silné vibrace od motorů v režimu stoupání. Měl jsem sebou blbý šroubovák a silonový šroub jsem prsty nedotáhnul.
Letěl jsem nahoru k hradu, kde jsem viděl mraky necelých padesát metrů nad terénem.
Vletět do toho bílého není pro mě jednoduché, vím,
že se dovede fofrem zamlžit čočka kamery
a neodmlží se ani po několika minutách letu.
Měl jsem ale v záloze přepínač RTH, kdybych přestal vidět,
nechal bych letadlo automaticky přiletět nad sebe, sundal bych brejle a sednul.
Ale mrak čočku nemlží,
kdyby do toho svítilo sluníčko, bylo by to super! 
Štvou mě ty vibrace, záběr úplně zničily! Polítal jsem kolem mraků, přitom jsem koukal, co dělá mlha dole. Tuhle situaci už znám. Mlha pomalu stoupá, přeleze hranu pastvin u nás a pak je to raz dva a je v mlze všechno okolo místa, kde stojím! Tak letím dolů.
Po průletu chmurkou mlhy se trochu zamlžila čočka. Pozná se to podle oparu kolem kontury čumáku. Vidím, jak mlha jede po louce ke mě. Ještě chvilku to ve vzduchu vydržím! Ale dřívější zkušenost, kdy jsem sedal v mlíku téměř bez vidu a čekal, kdy se před čumákem objeví hnědá země, to mě nutí k opatrnosti. Mlha je hutnější než ty mraky, hned to zamlží čočku! Pak už spěchám, chci co nejrychleji na zem, mlha se natáhla až ke mně! Před přistáním už se musím držet jen u země, udržet kontakt s horizontem!
Než jsem došel domů, je zase totálně neletové počasí.
Ale ta půlhodinka, kdy šlo polétat, byla super!
Okolo hradu
Videa točená z kopter a z letadel se zpravidla zveřejňují ve filmové - "umělecké" podobě, vyšlechtěný stabilizovaný obraz, video pokud možno akční, aby se divák nenudil a neodcházel předčasně. Já jsem se rozhodl sestříhat jeden ze záznamů palubní kamery tak, aby bylo vidět, jak takový let probíhá, co pilot prožívá, nad čím přemýšlí. Určeno je to zájemcům o FPV létání s letadly.
Materiál jsem natočil v době, kdy jsem za sebou měl kratší i delší lety s letadlem s FPV vybavením, kdy jsem se učil provozovat letadlo s INAV, zkoušel jsem a nastavoval automatické režimy letu, abych měl zabezpečení, když za letu selže přenos obrazu do FPV brýlí a já nebudu schopen letadlo řídit. Létal jsem nad terénem, který mi v případě poruchy a pádu letadla umožní letadlo najít. Nad strništi a pastvinami. Kdo někdy hledal nějaký ztracený model ví, co znamená pád do terénu, pád do křovin, do lesa, kdy model zůstane vysoko na stromě, do vody. Tohle byl let, kdy jsem si řekl, že už mám dostatečnou zkušenost a dostatečně spolehlivou techniku.
Video ukazuje let s obletem blízkého hradu, můj první FPV let nad lesem. Snažil jsem se zprostředkovat svoje pocity, pocity pilota, který letí v členitém terénu a musí se tak intenzivně starat o to, aby nezalétl někam za kopec. Přenos obrazu i řízení letadla totiž nefungují přes překážky, mezi místem, kde na zemi stojím a polohou letadla ve vzduchu musí být pořád přímá viditelnost. Jakmile se mezi pilota a vysílač dostane vrchol kopečku, terénní vlny, les, obraz v brýlích zmizí, řízení modelu přejde do fail-safe. Inav přepne do automatického režimu a povede letadlo zpátky k pilotovi. V takto členitém terénu to je ale poněkud složité a záchrana ne vždy jistá. Tak jsem se snažil ukázat, jaké to je, když je to poprvé.
Druhé video je záznam celého letu. Po obletu hradu mi zbývalo v akumulátoru plno energie, tak jsem si poletoval nad okolím, odvážněji než dříve, je to takový vyhlídkový let. Říká se tomu FPV cruising. Bezstarostnost skončila ve chvíli, kdy mi letadlo spadlo do vývrtky, kterou, i když jsem mě dostatek výšky, jsem nedokázal vybrat. Měl jsem štěstí, mohl jsem spadnout kdykoli dříve a bylo by to do lesa. Takhle to bylo na pole. Štěstí! Nevěděl jsem, proč to začalo vrtat, nevěděl jsem, proč mi nešlo vývrtku vybrat. Rozborem a konzultacemi jsem se k poznání dobral poději. Viz Pád.
FPV létání s letadlem - plošníkem, je hodně blízké létání ve sportovním letadlem.
Je třeba se v terénu orientovat, navigovat.
Je třeba myslet na to, odkud a kolik fouká, nejen kvůli kalkulaci doletu,
ale také kvůli tomu, že za překážkami je v závětří velká turbulence.
Je třeba počítat se změnou světelných podmínek, dát si pozor na oslnění, počítat se změnou počasí.
Je třeba dávat si pozor na překážky v podobě osamocených stromů, elektrického vedení.
Samozřejmost je starost o okolní letecký provoz, který se může vyskytnout i v tak malých výškách.
V rovinatém terénu je to všechno snadnější, v kopcovitém je to složitější hra.
Je to ale krásná zábava,
která umožňuje poznat krajinu v okolí v souvislostech, které nemáte možnost ze země poznat.
Taková vlastivěda.