Klapka na náběžce

Josef Mezera, POTK - Plachtařský oltimer club, Raná

Tento "rušič vztlaku" byl použit konstruktérem Antoni Kocjanem pouze na větroni Orlik III z roku 1939, známým jako "Olimpijski". Nakolik byla tato klapka účinná, to jsem se nikde nedočetl. Orlik III, vyrobený jen v jednom exempláři se kromě konkurzu na olympijský větroň do Helsinek na italském letišti Sezze Littorno nezúčastnil žádných závodů. Havaroval 4.5.1939 při tréninku na chystané mezinárodní plachtařské závody ve Lwowě.

Podobnou klapkou polské konstrukce IAW byly vybaveny i předchozí verze Orlik (celkem vyrobeno asi 17 ks). Orlik Olimpijski jí měl zvětšenou, aby vyhověla požadavkům konkurzu, to je udržení maximální rychlosti 200km/h ve střemhlavém letu. Stejně tak jako menší klapky na předešlé verzi Orliku II, byly určeny k dodržení maximální rychlosti při letu v mracích. Byly zcela neúčinné při malých rychlostech, dokonce prý byla nebezpečná jakákoli manipulace s nimi během přistávacího manévru. IAW klapky byly umístěny ( Orlik II ) jen na spodní straně křídel, 5% od tětivy náběžné hrany a do hloubky 11%. Délka 2,4m. Úhel rozevření max. 70°.

Tímto jsem vyčerpal veškeré informace, které mám k dispozici.