Publikace, prezentace 
Jednotlivec, klub, parta lidí potřebují někde publikovat zprávu o tom co dělají, co budou dělat, čím se zabývají, co dokázali. Sdílení zážitků, emocí, technických informací je věc, kterou děláme od pradávna. Vyprávěli jsem si večer při svíčkách, psali jsme noviny, knihy, vydávali časopisy, fotografovali, natáčeli na celuloidové filmy, pořádali přednášky. To všechno se dá zahrnout pod pojem publikace, publikační činnost.
Medium, které oslovovalo nejvíce lidí, byl rozhlas a televize. To však bylo medium, kam se dostat se svým výtvorem bylo prakticky nemožné. Přišel internet a s ním nevídaná demokratizace, najednou každý mohl a může oslovit s vynaložením minimálních nákladů tisíce lidí.
Začalo to vytvářením webů. Web si mohl založit každý, zadarmo, jen se člověk musel naučit, jak dostat text nebo obrázek ze svého počítače někam na server připojený do internetu. Váš text si mohly číst tisíce lidí kdykoli a kdekoli. Objevily se platformy, které lidem nabízely nástroje, jak si vlastní web vytvořit snadněji a hezčí. Když se internet zrychlil a bylo možné po drátech přenášet videa, objevily se platformy specializované na přehrávání videa, kam jste mohli nahrát vlastní video a tisíce lidí si je mohly kdykoli přehrávat. Tohle všechno byla obrovská revoluce, která umožnila sdílet znalosti, informace, nebo emoce každému.
Ty servery, na kterých leží vaše weby, vaše fotky, vaše videa musí běžet dnem i nocí, musí mít výkonnost, disky a připojení do internetu takové, aby se vše přijatelně rychle dostalo ke čtenářům a divákům. To něco stojí a jestli to má být zadarmo pro tvůrce i konzumenty, musí to někdo platit. Tím někdo je reklama. A když nechcete reklamu, musíte to platit vy.
Součástí webů byly diskuzní skupiny. Ty umožnily psát něco na web více lidem, psaním oznámení, psaním otázek, psaním odpovědí vznikal další obsah webu. Diskuzi si zase může na svůj web dát každý, stačí stáhnout zdarma příslušný program a a nainstalovat ho na svůj web.
V té době vzniklo něco, čemu se říká identita. Aby bylo možné do diskuzního fóra přispívat, bylo potřeba vytvořit si na něm svůj účet, který zajišťuje, že nikdo jiný nemůže do diskuze něco napsat vaším jménem. Tu identitu může tvořit vaše vlastní jméno, nebo to může být nějaká přezdívka, ze které není patrno, o koho jde. To může být i účel nevystupovat na internetu pod svým vlastním jménem, anonymně. A může mít jeden člověk i více takových identit.
V roce 2006 začaly fungovat tzv sociální sítě - Facebook například. To jsou vlastně taky diskuze, ale obohacené o dva prvky. Prvním je možnost hodnotit, jak se vám příspěvek někoho jiného líbí nebo nelíbí - tzv. lajkovat. Druhým je možnost sdílet to, co vám přijde zajímavé nebo důležité s jinými členy sociální sítě. Příspěvky do diskuze s větším počtem lajků a s větším počtem sdílení tak získávají na váze, jsou tak kategorizovány jako přínosnější, důležitější. To u běžné diskuze není, tam před vámi leží příspěvky diskutujících všechny se stejnou vahou a vy se musíte diskuzí k pro vás zajímavému "pročíst". Problém sociálních sítí je, že každý, kdo má schopnost něco naklepat na klávesnici počítače, má potřebu přispět svým názorem a tak informace od šikovných zajímavých a chytrých lidí jsou utopeny v balastu tlachání.
Sociální sítě usnadnily lidem přidávání obsahu na internet. Dát na internet text, fotku, video ve Facebooku je velmi jednoduché, zvládne to každý. A nemusí ani přemýšlet nad dizajnem, estetikou, vypadá to samo od sebe dobře. Vedlo to v posledních letech k tomu, že tvůrci a administrátoři webů na svoji práci rezignovali a obsah webů přesunuli na Facebook. Facebook tomu i vyšel vstříc, zavedl strukturu "web" a protože k tomu má ty mechanizmy lajkování a sdílení, je to všechno super a kůůůl. Má to však i stinné stránky. Publikovat na takových platformách znamená podřídit se pravidlům, která vás mohou omezit akterá se v časem mění. Celkem snadno se vám může stát, že vlastník platformy vaši prezentaci omezí nebo dokonce celou zruší! A taky samozřejmě může zmizet celá platforma, někdy stačí změna jejího majitele. Zrušené účty na Facebooku nejsou vůbec vzácností a třeba zrušení zvukové stopy u videa na Youtube se taky děje. Publikací na těchto platformách dáváte svoji tvorbu plně do rukou jejich vlastníků a můžete celkem snadno přijít o svoji několikaletou práci.