Rychlost, rychlost, rychlost ...

Aby byl model řiditelný a aby se udržel ve vzduchu, musí letět určitou minimální rychlostí. Nemá-li dostatečnou rychlost, nestoupá, ba ani neletí ve stejné výšce, stává se špatně ovladatelným a posléze i padá a to směrem k zemi. Na zem dopadá a končí s menším či větším poškozením.

U úplných začátečníků bývá takovýto pád důsledkem úporné snahy pilota dostat se co nejrychleji co nejdál od země, u zkušenějšího pilota to bývá ve chvíli, kdy se model dostane do nečekaného režimu letu. Třeba když mu zhasne motor. Dnes všichni začínají s motorovými modely, často s výkonnými elektromotory, které dokážou táhnout vzduchem i model špatně řízený a na dobré návyky tak vlastně nemají mnoho příležitosti.

K pilotáži patří i zkoumání, jakou má právě provozovaný model minimální rychlost, jak se chová, když se jeho rychlost této hranici blíží. Znamená to nelétat jen na plný plyn, ale zkoušet i létat v horizontu na co nejmenší plyn, vyzkoušet si přetažení modelu a vybírání pádu. Při tom se naučíte hodnotit rychlost letu modelu.

Jsou situace, kdy rychlost nemůžete hodnotit srovnáním pohybu modelu s okolním terénem. Třeba když letíte na přistání přímo proti sobě, nebo řídíte model ve velké výšce. Proto je dobré si v bezpečné výšce vyzkoušet, co model dělá, když nebezpečně zpomalí a nacvičit si i řešení takové situace.