Výuka létání

Promyslete si předem

Než se rozhodnete hodit model do vzduchu, promyslete si let předem, „vyzkoušejte“ si řízení modelu v duchu.

Cílem je zvládnout hod a přímý let pouze směrem od sebe. Přistání nás v této fázi moc nezajímá. Mělo by k němu dojít jaksi mimochodem. Letět kousek rovně a přistát.

Představte si, jak asi model poletí a jaké zásahy do řízení budete muset provádět. Model poletí dopředu před vás, podle výkonu motoru bude buď stoupat, poletí v horizontu nebo bude klouzat k zemi. Kdybychom hodili model s vypnutým motorem, poletí po odhození chvilku v horizontu, protože bude mít trochu přebytek rychlosti po hodu a potom už stále klesá v úhlu 1:10 až 1:15 podle výkonnosti modelu. To znamená, že na 10 metrech klesne skoro o metr. Pokud přidáte plyn, udrží se v horizontu, přidáte-li více, bude stoupat. My budeme chtít letět při prvním letu třicet, čtyřicet, padesát metrů rovně před sebe a přistát. Buď bez motoru nebo „s malým plynem“, kdy si jen prodloužíme kluz modelu. Model by měl letět nad zemí maximálně ve výšce hodu.

Představte si, co budete dělat, až model poletí a když bude uhýbat doprava. Poznáte to podle náklonu modelu na pravou stranu (budete na model koukat zezadu). Měli byste zareagovat přeměřenou výchylkou křidélek nebo směrovky doleva. Malý náklon - malá výchylka, velký náklon - velká výchylka. Co když model začne uhýbat doleva? Model se naklání na levou stranu. Dejte malou pravou (výchylka křidélek / směrovky doprava). Malý náklon - malá výchylka proti, velký náklon - velká výchylka proti. Stejně tak s výškovkou. Bude-li mít model tendenci klesat po oblouku směrem dolů, korigujte let mírným přitažením kniplu výškovky k sobě, pokud má model tendenci zvedat nos, reagujte potlačením kniplu výškovky. Mírným.

Cílem nácviku bude docílit přímého letu. Venku uvidíte, že to je docela těžké. Ve skutečnosti model poletí po vlnovce. Čím dříve se vám podaří reagovat na menší náklony modelu jemnějšími výchylkami, tím bude vlnovka jemnější, až se naučíte letět rovně.

Typickou začátečnickou chybou je používání příliš velkých výchylek. Model tak snadno překmitne do opačného náklonu.

K úvahám o směru letu přidejme i úvahy nad rychlostí a výškou letu. Model začne stoupat. Protože platí základní poučka, že model při klouzání neustále klesá, nebo v našem případě při letu na malý plyn letí v horizontu, znamená stoupání modelu postupnou ztrátu rychlosti a tím i nebezpečí jeho pádu. Měli byste zareagovat přeměřenou výchylkou výškovky směrem od sebe - potlačit.

Pokud model příliš strmě klesá, rychlost roste. Snažte se reagovat výchylkami výškovky úměrnými situaci. Čím dříve zareagujete na menší odchylky letu jemnějšími výchylkami, tím bude let rovnoměrnější. Cílem je rovný let. Znovu připomínám typickou začátečnickou chybu - používání příliš velkých výchylek.

Samozřejmě ve skutečnosti bude docházet zároveň jak k uhýbání modelu do strany, tak i k nerovnoměrnosti letu. Zkušený pilot reaguje současnými výchylkami výškovky a křidélek / směrovky. Vy se o to ze začátku nemusíte snažit. Stačí, když budete korekce letu střídat: teď koriguji směr, teď koriguji výšku (rychlost letu), teď směr ... Je to snadnější si to takto oddělit. Synchronizace vašich pohybů přijde sama později.

Pokud máte simulátor, můžete si vše vyzkoušet na něm. V simulátorech lze natavit i „hod z ruky“. Zadáte, že chcete startovat ve výšce třeba 3 metry a s rychlostí modelu 30 km/h. Na simulátoru to bude jednodušší o to, že model „poletí“ klidným vzduchem, zatímco ve skutečnosti vám bude vzduch do modelu „strkat“ a vychylovat ho z jeho směru. Zase je v simulátoru model hůře "vidět", když je od vás dál, než ve skutečnosti. Ale můžete se naučit ovládat motor a naučit se vnímat polohu kniplu plynu.