S Ocelotem na Ranou

Předpověď na pátek dává vítr severozápad, 7 m/s, v poryvech 11 m/s. Raná! Venku dopoledne poprchává, ale když kouknu do dáli dál od hor, vidím jasnou krajinu. Svolávám SLČS a ukecávám na podvečerní výlet na Ranou jen Jardu.

Po práci musím ještě Ocelota rychle vystrojit, chybí mi baterka, chybí mi přijímač - viz FrSky X4R a nový akumulátor do Ocelota. To se daří a po půl páté vyrážíme s Jardou směr Raná.

Je šest a na parkovišti jsme úplně sami. Ranou máme jen pro sebe! Až po chvíli přijíždí další nadšenec, padáčkář. Bavíme se o větru, mělo foukat o dost víc. Na parkovišti to jsou slabé tři metry. Ale i to nám bude stačit. A hlavně i když se to nad Krušnými horami černá, tady žádný déšť nehrozí.

Vylezli jsme jen pod sedlo. Tady je vítr trochu silnější, pro nás dostačující. Raná je spasená ovcemi, bohužel je díky tomu vidět, že v místě, kde stojíme, je louka samý kámen. Menší kameny byly dřív schované v drnu trávy a dalo se sem sednout, teď je tráva spasená na milimetry a i malé kameny jsou pro model smrtící.

Hážeme modely do vzduchu a hned je jasné, že dneska to bude paráda. Stejnoměrný vítr, o prostor se dělíme jen s jedním padáčkářem a hledíme do zelené krajiny. Užíváme si to. Občas jeden nebo druhý zasvištíme letadlem, ale jinak se držíme od sebe v uctivé vzdálenosti. Minule jsme se tu na liduprázdné Rané srazili vysoko nad kopcem, tak jsme hodně opatrní Přidává se ještě jeden padáčkář, ale všichni létáme se vzájemným respektem, takže pohoda.

Co pohoda není je zima. Je 10 stupňů a na větru nám rychle mrznou ruce na vysílačích. Ale radost z létání tyhle nelibé pocity snadno přebije! Já bych uvítal trochu sluníčka hlavně kvůli viditelnosti. Když tlačím Ocelota do průletu a letím podél svahu proti sobě, letadlo se proti šedivým mrakům ztrácí.

Poletujeme hodinu, pak sestupujeme dolů ke cvičné louce a tady na vedlejší louce sedáme. Chtěl jsem do toho Jardovi při přistávání kecat, ale on si nalétl jednou, louku přeletěl, v druhém náletu vytáhl na Proximě plné klapky a sedl si mazácky k noze. Padáčkář taky přistál. Pokecali jsme, Jarda si vykouřil cigáro a hurá do tepla auta. Pěkné to dnes bylo. Zasvištěli jsme si, zaakrobatili, zaplachtili jsme si!

(zveřejněno na stránce Létání s Ocelotem)