Za chůze

Mnohokrát jsem viděl po Praze běhat turisty se zapnutými kamerami v ruce, jak se v poklusu snaží zachytit všechno kolem sebe. Snadno jsem si představil, jaké záběry asi svými míhajícími se kamerami mohou pořídit.

I já se při svých procházkách snažím zachytit očima všechno možné i nemožné z toho obyčejného pouličního ruchu a delší dobu jsem přemýšlel, jak takovou procházku zachytit filmově, jak zprostředkovat někomu jinému ty vjemy z chůze ulicemi města. Ale zachytit to ne za ideálních podmínek, kdy se zastavím, když budu potřebovat, kdy rozložím třeba stativ, ale opravdu za chůze, podobně jako jsou nuceni ti turisti. Lze to vůbec? Lze vyrobit něco koukatelného?

První, co mě napadlo: Takový záznam ale nemá nějaké nosné téma, každého v tom může zaujmout něco jiného. To tedy znamená, že to nemůže být sestřiháno do nějakých tří pěti minut! Film by měl nabídnout autentický záznam a nechat na divákovi, co si z toho vybere. A tím to bude dlouhé a nikdo se nevydrží na to koukat tak dlouho. Tohle se mi honilo delší dobu hlavou

Pak se mi vybavilo, jak jsem před mnoha a mnoha lety koukal na desítky minut trvající záběry natočené z lokomotivy statickou kamerou skrz čelní sklo. Vysílala je tehdy některá z německých televizí v noční přestávce mezi vysíláním. A bylo to zajímavé.

Jak to ale udělat za chůze? Kamera na lokomotivě poskytuje klidný záběr, kamera v ruce chodce moc klidná není! Nakonec jsem to zkusil. Prošel jsem kus Prahy se zapnutou kamerou, snažil jsem se vést záběry tak, aby to "netrhalo" oči a snažil jsem se kamerou "vidět" podobně, jak vidím ulici svýma očima.

Je to jen sestříhané, žádné hrátky se zvukem, žádné úpravy barev. Vyšlo to na 20 minut (natočeno cca 90), což podle běžných měřítek je šíleně dlouhé, ale kratší filmeček už by neměl tu popisnost. Točené je to kompaktem.

Příště se pokusím o nějaký rozbor.

(zveřejněno na stránce Video - co dělám)