¦ Menu sekce ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Můj pohled na trhstálý odkaz / permalink

11.02.2007

Ač jsem doma rádii dostatečně vybaven, sleduji i nadále dění na trhu a v rámci časových možností studuji, jaká rádia frčí, co se připravuje a podobně. Vždyť jsou to takové pěkné hračky!

ExpresRLS - Co to obnášístálý odkaz / permalink

04.01.2022

ELRS - open source systém, konkurence systému Crossfire nebo FrSky R9, systém pro vysílače a přijímače umožňující "long range" ovládání s nízkou latencí a velkou spolehlivostí přenosu vypadá zajímavě i pro použití v plošnících a nejen pro "dálkové" lety. Levné, spolehlivé, malé. Je to věc, která se objevila v roce 2021, zažívá to bouřlivý rozvoj. Co to v praxi v současnosti znamená, asi nejlépe popisuje toto video:

Jestli pro mě není cílem cesta ke zprovoznění systému, jestli preferuji létání, budu to v klidu pozorovoat z povzdálí. image Technicky je to zajímavé, vývoj jde zajímavým směrem, ale není to něco, co bych pořídil, jednoduše to instaloval a měl perspektivu dvou tří let bezstarostného / jednoduchého provozu a rozšiřování na další modely.

odkazy:

Nové přijímače FrSky Dual Bandstálý odkaz / permalink

29.11.2021

FrSky uvádí nové přijímače FrSky 2.4GHz&900Mhz Dual-Band Tandem Series. Velký přijímač TD R18 a malý TD MX.

image

Přijímače pracují ve dvou pásmech současně, to má přinášet spolehlivost přenosu signálu a velký dosah současně.

image

Když se dívám na ten větší, připadá mi to problematické. Přívody antén jsou velmi krátké a neumožňují umístění antén dál od sebe navzájem, aby se vykryly směry, kdy je anténa třeba za velkým spalovacím motorem. Čekal bych přívody dlouhé třeba 30 cm. Připadá mi, že FrSky nemíří na praktické letecké modeláře, už z parametru dosah, kde uvádí 50 - 100 km, je to patrné.

Kam se bude ubírat vývoj RC? stálý odkaz / permalink

09.07.2020

image

Výrobci vysílačů se předhání v nabídce chytrostí vysílačů, více kanálů, více mixů, více letových fází, více telemetrie, skripty. Umožňuje to vývoj v oblasti procesorů, kdy ve vysílači může být rychlejší a výkonnější procesor a větší složitější program. Stejně tak vývoj v oblasti procesorů umožňuje bouřlivý vývoj v nemodelářské oblasti řízení a to je v oblasti řízení dronů.

Drony fungují trochu jinak než modely. U modelářského vysílače je inteligence řízení ve vysílači. Mixování kanálů, řízení letových fází, reakce řízení na výstupy telemetrie, to všechno se děje ve vysílači na zemi, vzduchem do modelu už jdou jen jednoduché signály pro nastavení jednotlivých serv. Jediná inteligence na straně modelu je nastavení fail-safe, kdy při přerušení přenosu země - model přijímač nastaví kormidla do předem zvolených poloh. U dronu je vysílač hloupá krabička, která předává řídící jednotce v dronu (FC - Flight Controller) polohu kniplů a přepínačů, veškerá inteligence je soustředěna do jednotky v modelu. Ta nastavuje polohy kormidel, ta řídí výkon motoru. Podle nastaveného režimu se letadlo - dron může chovat jako běžný model, to je reagovat na kniply jako model, nebo může udržovat režim letu letadla ve zvolených mezích, třeba nedovolit větší klesání nebo stoupání než je zadané, nebo udržovat letovou hladinu, nebo může letět po předem zadané trase.

U modelů se můžeme setkat s podobnými funkcionalitami, třeba se stabilizací modelů nebo různé záchranné systémy, které dokážou model otočit do normální polohy. Někdy to je další krabička v modelu, někdy to je už zabudováno v přijímači. Přijímače Jeti také umí "odpradávna" věci, které jsou normálně ve vysílači. Je u nich možné třeba mixovat kanály.

I u modelů tak dochází k situaci, kdy modelář musí nastavovat zařízení v modelu připojeným počítačem nebo aplikací v telefonu jako to dělají dronaři. Modeláři jsou ale dál v ladění řízení svých modelů, nastavování z vysílače je možné na letišti a dokonce i za letu, ladění modelu je tak produktivní záležitost, dronaři prosedí více času doma u počítače. Liší te tedy hlavně ergonomie systémů řízení, ergonomie nastavování řízení.

Myslím si, že technicky tyto dva světy splynou, že část logiky ovládání modelu se přesune z vysílače do přijímače. Nebude třeba některé věci přenášet z letadla do vysílače, tam zpracovat a hnát zase zpátky do modelu, něco se bude dít autonomně v modelu. Děje se to v menší míře už dnes, kdy jsou k mání přijímače se schopností řídit model za pilota. Myslím si, že to přinese další právní problémy, kdy možnost autonomního letu bude bude něco, co z principu věci dostává provoz modelu na úroveň provozu dronu se všemi právními důsledky.

Provozování řízených leteckých modelů - letecké modelářství by mělo být definováno jako provozování dálkově řízených letadel bez možnosti autonomního letu a mělo by být na základě této vlastnosti odděleno od provozování dronů. Praxe ukazuje, že provoz leteckého modelu bez autopilotů a záchranných systémů je něco jiného než provoz dronů - kopter a modelů letadel letících s podporou stabilizace, že pilot dronu není pilot modelu. Letecké modelářství a svět dronů jsou dva různé světy a měla by tak na ně legislativa hledět.

Technický pokrok obohacuje vzájemně různé technické obory, svět dronů obohacuje svět leteckého modelářství a naopak, ale tendence spojit tyto dvě rozdílné oblasti lidského konání a dívat se na ně jako na jednu oblast není správné. Důsledkem této úvahy je, že pokud chci provozovat modely jako letecký modelář, musím se vzdát možnosti autonomního letu.

starší image.

Přehled
04.01.2022 ExpresRLS - Co to obnáší
29.11.2021 Nové přijímače FrSky Dual Band
09.07.2020 Kam se bude ubírat vývoj RC?
30.08.2019 Prezentace vysílače PowerBox Systems Core
07.03.2019 Jeti DS-12 v ruce
07.01.2019 "Vlastní" rádio
06.01.2019 Jeti DS-12
19.09.2018 Jeti DS-12
01.06.2018 Nový vysílač FrSky - ještě menší!
09.04.2018 Jeti DS-12