Přistání 
Na Podzimní Rané došlo ke stovkám vzletů. A taky přistání ...
Při počtu pilotů, kterých se sešly desítky, a úvaze, že každý letěl minimálně jednou, běžně třikrát a někteří vícekrát, dostanu se prostým násobením počet účastníků x počet vzletů x 2 (vzlet vlečné a větroně) k počtu vzletů a přistání v řádu stovek. Je zajímavé potom sledovat přistání modelů různých typů a velikostí, je zajímavé sledovat, jak si kdo vede, jaké přistání předvede.
Není to vůbec jednoduché zejména pro ty, kteří třeba na takové akci byli poprvé, není to jednoduché ani pro ty ostřílenější. Musím všechny pochválit za odpovědné chování a musím konstatovat, že úroveň pilotů se ohromně zvedla. Všichni umí přistát na dráhu, všichni umí zareagovat, když není dráha volná nebo když na přistání "popadá" více větroňů najednou.
Během akce mi někteří říkali, že jsou nespokojení se svým přistáním, že třeba opakovaně sedli těsně vedle dráhy do vyšší trávy. Potom jsem koukal na natočený materiál a viděl jsem, že některá přistání dali pěkně na střed dráhy. Ono to nebylo lehké, protože piloti v některých chvílích stáli těsně při pravém okraji dráhy a "nutili" tak druhé z opatrnosti sednout k opačnému levému okraji nebo až za něj. Příště budeme muset udělat lajnu, aby piloti stáli při přistávání kousek od dráhy.
Když jsem stříhal tenhle filmeček a přidal jsem k natočeným záběrům hudbu, připadaly mi záběry těch největších modelů jako "slow motion" - zpomalené záběry. Uvědomil jsem si, jak jsou tyhle obří makety 1:2 realistické!
