Publikace, prezentace 
Jednotlivec, klub, parta lid potebuj nkde publikovat zprvu o tom co dlaj, co budou dlat, m se zabvaj, co dokzali. Sdlen zitk, emoc, technickch informac je vc, kterou dlme od pradvna. Vyprvli jsem si veer pi svkch, psali jsme noviny, knihy, vydvali asopisy, fotografovali, nateli na celuloidov filmy, podali pednky. To vechno se d zahrnout pod pojem publikace, publikan innost.
Medium, kter oslovovalo nejvce lid, byl rozhlas a televize. To vak bylo medium, kam se dostat se svm vtvorem bylo prakticky nemon. Piel internet a s nm nevdan demokratizace, najednou kad mohl a me oslovit s vynaloenm minimlnch nklad tisce lid.
Zaalo to vytvenm web. Web si mohl zaloit kad, zadarmo, jen se lovk musel nauit, jak dostat text nebo obrzek ze svho potae nkam na server pipojen do internetu. V text si mohly st tisce lid kdykoli a kdekoli. Objevily se platformy, kter lidem nabzely nstroje, jak si vlastn web vytvoit snadnji a hez. Kdy se internet zrychlil a bylo mon po drtech penet videa, objevily se platformy specializovan na pehrvn videa, kam jste mohli nahrt vlastn video a tisce lid si je mohly kdykoli pehrvat. Tohle vechno byla obrovsk revoluce, kter umonila sdlet znalosti, informace, nebo emoce kadmu.
Ty servery, na kterch le vae weby, vae fotky, vae videa mus bet dnem i noc, mus mt vkonnost, disky a pipojen do internetu takov, aby se ve pijateln rychle dostalo ke tenm a divkm. To nco stoj a jestli to m bt zadarmo pro tvrce i konzumenty, mus to nkdo platit. Tm nkdo je reklama. A kdy nechcete reklamu, muste to platit vy.
Soust web byly diskuzn skupiny. Ty umonily pst nco na web vce lidem, psanm oznmen, psanm otzek, psanm odpovd vznikal dal obsah webu. Diskuzi si zase me na svj web dt kad, sta sthnout zdarma pslun program a a nainstalovat ho na svj web.
V t dob vzniklo nco, emu se k identita. Aby bylo mon do diskuznho fra pispvat, bylo poteba vytvoit si na nm svj et, kter zajiuje, e nikdo jin neme do diskuze nco napsat vam jmnem. Tu identitu me tvoit vae vlastn jmno, nebo to me bt njak pezdvka, ze kter nen patrno, o koho jde. To me bt i el nevystupovat na internetu pod svm vlastnm jmnem, anonymn. A me mt jeden lovk i vce takovch identit.
V roce 2006 zaaly fungovat tzv sociln st - Facebook napklad. To jsou vlastn taky diskuze, ale obohacen o dva prvky. Prvnm je monost hodnotit, jak se vm pspvek nkoho jinho lb nebo nelb - tzv. lajkovat. Druhm je monost sdlet to, co vm pijde zajmav nebo dleit s jinmi leny sociln st. Pspvky do diskuze s vtm potem lajk a s vtm potem sdlen tak zskvaj na vze, jsou tak kategorizovny jako pnosnj, dleitj. To u bn diskuze nen, tam ped vmi le pspvky diskutujcch vechny se stejnou vahou a vy se muste diskuz k pro vs zajmavmu "prost". Problm socilnch st je, e kad, kdo m schopnost nco naklepat na klvesnici potae, m potebu pispt svm nzorem a tak informace od ikovnch zajmavch a chytrch lid jsou utopeny v balastu tlachn.
Sociln st usnadnily lidem pidvn obsahu na internet. Dt na internet text, fotku, video ve Facebooku je velmi jednoduch, zvldne to kad. A nemus ani pemlet nad dizajnem, estetikou, vypad to samo od sebe dobe. Vedlo to v poslednch letech k tomu, e tvrci a administrtoi web na svoji prci rezignovali a obsah web pesunuli na Facebook. Facebook tomu i vyel vstc, zavedl strukturu "web" a protoe k tomu m ty mechanizmy lajkovn a sdlen, je to vechno super a kl. M to vak i stinn strnky. Publikovat na takovch platformch znamen poddit se pravidlm, kter vs mohou omezit akter se v asem mn. Celkem snadno se vm me stt, e vlastnk platformy vai prezentaci omez nebo dokonce celou zru! A taky samozejm me zmizet cel platforma, nkdy sta zmna jejho majitele. Zruen ty na Facebooku nejsou vbec vzcnost a teba zruen zvukov stopy u videa na Youtube se taky dje. Publikac na tchto platformch dvte svoji tvorbu pln do rukou jejich vlastnk a mete celkem snadno pijt o svoji nkolikaletou prci.
