Průzračnost vzduchu

Stav ovzduší má pro fotografování z letadla podstatný vliv. To co se jeví oku výborné, to bude na fotkách (filmu) dobré. To co vidí oko jako dobré, bude na fotkách ucházející. A to co oko vidí jako "nic moc" bude téměř nepoužitelné.

Dnů, kdy je křišťálový vzduch a po modrém nebi se honí krásné mráčky, moc do roka není. Jakmile taková de nastane, má vždy nějaký háček. Venku je fotogenické počasí, ale já musím sedět v práci. Je krásně, ale fouká tak, že i ptáci chodí po zemi a nedá se letět. Počasí na focení z letadla jaké už 1/2 roku nebylo, ale já jedu na dlouho předem plánovanou návštěvu příbuzných. Když konečně vše klapne, je počasí, je víkend a já jsem na letišti, tak není letadlo. Když to ale vyjde, stojí to za to. Vše je na fotkách krásně ostré a čitelné a když to prezentujete někomu, kdo nelétá, tak ho přesvědčíte, jaký to je krásný pohled na naši zemi.

Potom je plno dní, kdy to vypadá dobře. Modré nebe s pěknými mraky, ale vzduch je zakalený nebo se drží nad krajem smog. Horizont je potom nevýrazný, objekty na zemi jsou špatně čitelné. Tam kde oči ještě něco rozeznávají, je na fotografii jen šeď. To je spíš na focení nějakých náladových snímků než objektů na zemi.

Zkrátka na super fotky musí být i super počasí.

Čistota kabiny

Čistá kabina je stejně důležitá jako jsou důležitá čistá skla objektivu vašeho přístroje. Podívejte se na následující dva snímky:

Na prvním snímku (jsou to snímky vystřižené ze záznamu kamery) sedím pod uzavřeným překrytem kabiny a vše se zdá OK. Kabina jako by tam ani nebyla.

Na druhém snímku jsou dobře patné "mušince" v celém zorném poli, které záběr v podstatě znehodnocují. Kabina žřejmě trochu zmokla a po kapkách zůstaly takovéto skvrnky.

Pokud letíte svým letadlem tak není co řešit. Kabinu si před letem vždy očistíte. Letíte-li ale s někým jiným, kabinu si zkontrolujte a požádejte případně o její očištění nebo se nechte instruovat, jak to máte provést sami. Překryt kabiny je drahá a poměrně háklivá část letadla a nevhodným postupem můžete udělat víc škody než užitku.

Odlesky na překrytu kabiny

Pokud namíříte objektiv šikmo v ostrém úhlu k plexisklu kabiny, uvidíte v hledáčku odrazy předmětů v kabině. Objektiv kamery je na tom ještě hůř než vaše oko a snímky takto pořízené se hodí spíše k dokreslení atmosféry v letadle, ale určitě ne k zachycení krajiny kolem letadla.

Pokud je odlesk na místě, kde nezakrývá motiv snímku tak jako na následujícím snímku, tak vůbec nevadí a naopak dokresluje atmosféru snímku.

Pokud ale odlesky znemožňují vyfotografování motivu vně letadla, je třeba vymyslet, jak se odlesku zbavit.

Pomůže volit záběr kolmo na plexisklo překrytu kabiny.

Pokud třeba fotíte motiv vepředu napravo od přídě letadla, můžete zkusit umístit aparát doleva nahoru a dozadu a fotografovat napříč kabinou.

Dá se také fotit otevřeným okýnkem kabiny. To ale vyžaduje spolupracujícího pilota, protože aparát "koukající" ven malým otvorem nelze natáčet do libovolného směru.

Pozor na palubní desku

Palubní deska je pro fotografa zrádná věc. Je většinou natřená tmavou barvou. Je hůř osvětlená přirozeným světlem než okolí letounu. Z toho plyne, že pokud je palubní deska v záběru, bude se snažit automatika fotoaparátu nebo kamery nastavit expozici tak, aby v záběru bylo něco z palubní desky vidět.

Jak to potom dopadne je vidět na snímku.

Obloha je přepálená a letadlo vepředu je špatně čitelné.

U fotoaparátu si lze expozici pohlídat namáčknutím spouště s fotoaparátem namířeným ven z kabiny a potom se vrátit k zamýšlené kompozici s uzamčenou expozicí, ale u kamery to nejde. U kamery to lze vyřešit tak, že ji umístíte v kabině výš. Tak, aby palubní deska v záběru zabírala menší plochu. Automatika potom záběr udělá podle části scény, která je pro diváka zajímavější. Záběr potom vyjde takto:

Část palubní desky nebo kousek rámu kabiny by ale v záběru měl být vidět, aby měl divák pojem o směru záběru a poloze letadla (stejně poslouží konec křídla).

Při takto pojatém záběru nebudou čitelné přístroje na palubní desce. Je ale lepší na chvíli s kamerou sjet dolů na palubní desku a umožnit divákovi přečtení přístrojů a potom se vrátit ke snímání výhledu z kabiny, než mít minutový záběr, na kterém není nic z okolí letounu pořádně vidět.

Samozřejmě je nejlepší si nějak zařídit, aby vyšla expozice výhledu z letadla i interiéru současně. K tomu stačí sy vyčíhnout okamžik, kdy jde světlo zezadu a přisvětluje nám palubní desku.

Někdy lze dobrého záběru docílit ručním nastavováním expozice. To ale vyžaduje klidný let. Ve sportovním letadle ale na nějaké nastavování moc času není.

Poznámka: na fotografiích jsou snímky vystřižené ze záznamu kamery.

Pozor na oblečení

Protože se od vnitřní strany průhledného překrytu kabiny odráží kde co, bude se odrážet i vaše oblečení. Je třeba zvolit oblečení vhodné, které nebude rušit vaše záběry.

Nevhodné je oblečení světlé a oblečení s výrazným vzorem. Hodně ruší proužky na tričku.

Při filmování akrobacie

Pokud se rozhodnete pořídit nějaké záběry z letadla během akrobacie, zapřemýšlejte nad tím, jak budete fotoaparát nebo kameru držet a ovládat.

Při některých obratech na vás a kameru budou působit poměrně velké síly a tak asi nebude možné držet a ovládat kameru "ležérně" jednou rukou.

Já si dělám "stativ" z rukou. Kameru držím oběma rukama a lokty tlačím proti břichu. Kameru tak udržím téměř nehybnou i při obratech, kdy se směr a intenzita působících sil hodně mění. Například při vývrtkách nebo pádech.

Ono je dobré zamyslet se i nad tím, jak máte uložené během letu filmařské vybavení. Nemusí se ani akrobatit, stačí průlet velkou turbulencí, kdy se letadlo propadne o několik metrů. To dokážou vyletět věci na klíně pěkně vysoko.