články ¦ sekce ¦ kontakt ¦ Hledat

Co dělám

Nosníky

CaCa dvoumotorák - Poznatky konstruktéra - verze 2

Nadpis je "nosníky", správně by mělo být "nosné prvky křídla". Zkouším tištěnou konstrukci, kterou zpevňuji uhlíkovými prvky, pásky a trubkami vyráběnými pultruzí. Obrázky ukazují různé varianty, trubka nebo dvě trubky uprostřed křídla - trubkový nosník, dvě pásnice spojené stojinou - nosník s pásnicemi a stojinou.


otevřít obrázek v novém okně
otevřít obrázek v novém okně
otevřít obrázek v novém okně
otevřít obrázek v novém okně

Někdo namítne, že u varianty s pásnicemi žádnou stojinu nemám. Stojinu tvoří tištěná konstrukce křídla, kterou sice nikdo neměřil (pevnostní kontrola), ale je to podobný případ jako křídlo s řezaným jádrem z polystyrénu nebo křídlo z EPP. U těch taky nikdo exaktně neměřil ten polystyrén, ale testování křídel a praxe ukázaly, že to funguje.

Tady je tabulka pro výšku profilu křídla 22 milimetrů a porovnání pevnosti všeho se vším. U některých kombinací je rozdíl pevnosti překvapivě malý, u jiných kombinací překvapivě velký. Selský modelářský rozum může někdy napovídat špatně.

Pevnost ve svislém ohybu při výšce profilu 22 mm
Varianta Nosné prvky Vůči A Vůči A2 Vůči B Vůči C Vůči C2 Vůči D Vůči D2
A Jedna středová trubka Ø 10/8 mm 100 % 171,7 % 170,3 % 183,9 % 72,2 % 233,5 % 96,8 %
A2 Jedna středová trubka Ø 10/9 mm 58,2 % 100 % 99,2 % 107,1 % 42,1 % 136,0 % 56,4 %
B Dvě trubky Ø 6/4 mm vedle sebe ve stejné výšce 58,7 % 100,8 % 100 % 108,0 % 42,4 % 137,1 % 56,8 %
C Dva pásky 3 × 0,5 mm naplocho 54,4 % 93,4 % 92,6 % 100 % 39,3 % 127,0 % 52,6 %
C2 Dva pásky 4 × 1 mm naplocho 138,4 % 237,7 % 235,8 % 254,6 % 100 % 323,3 % 134,0 %
D Dva pásky 3 × 0,5 mm nastojato 42,8 % 73,5 % 72,9 % 78,7 % 30,9 % 100 % 41,4 %
D2 Dva pásky 4 × 1 mm nastojato 103,3 % 177,4 % 175,9 % 190,0 % 74,6 % 241,3 % 100 %

Každý sloupec bere variantu v záhlaví jako 100 %. Procenta porovnávají ohybové momenty při stejném mezním napětí. U páskových variant je jeden pásek u horního a druhý u dolního povrchu profilu. Ideální stojina mezi nimi přenáší smyk a její vlastní příspěvek k ohybu je ve výpočtu zanedbaný.

Tady je tabulka pro výšku profilu křídla 33 milimetrů. Toho lze dosáhnout změnou profilu. Místo profilu s tloušťkou 10% vzít profil s tloušťkou 15%. Nebo zmenšit štíhlost křídla, kdy se zvětší hloubka křídla a tím i výška profilu.

Pevnost ve svislém ohybu při výšce profilu 33 mm
Varianta Nosné prvky Vůči A Vůči A2 Vůči B Vůči C Vůči C2 Vůči D Vůči D2
A Jedna středová trubka Ø 10/8 mm 100 % 171,7 % 170,3 % 120,7 % 46,7 % 141,2 % 56,5 %
A2 Jedna středová trubka Ø 10/9 mm 58,2 % 100 % 99,2 % 70,3 % 27,2 % 82,3 % 32,9 %
B Dvě trubky Ø 6/4 mm vedle sebe ve stejné výšce 58,7 % 100,8 % 100 % 70,9 % 27,4 % 82,9 % 33,2 %
C Dva pásky 3 × 0,5 mm naplocho 82,8 % 142,2 % 141,1 % 100 % 38,7 % 117,0 % 46,8 %
C2 Dva pásky 4 × 1 mm naplocho 214,2 % 367,8 % 364,8 % 258,6 % 100 % 302,5 % 121,0 %
D Dva pásky 3 × 0,5 mm nastojato 70,8 % 121,6 % 120,6 % 85,5 % 33,1 % 100 % 40,0 %
D2 Dva pásky 4 × 1 mm nastojato 177,0 % 303,8 % 301,4 % 213,7 % 82,6 % 249,9 % 100 %

Jednodušší je vytáhnou vítěze jako je to v následující tabulce:

Pevnost ve svislém ohybu při výšce profilu 22 mm
Varianta Nosné prvky Pevnost vůči C2
C2 Dva pásky 4 × 1 mm naplocho 100 %
D2 Dva pásky 4 × 1 mm nastojato 74,6 %
A Jedna středová trubka Ø 10/8 mm 72,2 %
B Dvě trubky Ø 6/4 mm vedle sebe ve stejné výšce 42,4 %
A2 Jedna středová trubka Ø 10/9 mm 42,1 %
C Dva pásky 3 × 0,5 mm naplocho 39,3 %
D Dva pásky 3 × 0,5 mm nastojato 30,9 %

Procenta vyjadřují poměr ohybových momentů při stejném mezním napětí. U páskových variant je jeden pásek nahoře a druhý dole. Jejich společnou práci zajišťuje ideální stojina přenášející smyk.

A zase pro vyšší profil:

Pevnost ve svislém ohybu při výšce profilu 33 mm
Varianta Nosné prvky Pevnost vůči C2
C2 Dva pásky 4 × 1 mm naplocho 100 %
D2 Dva pásky 4 × 1 mm nastojato 82,6 %
A Jedna středová trubka Ø 10/8 mm 46,7 %
C Dva pásky 3 × 0,5 mm naplocho 38,7 %
D Dva pásky 3 × 0,5 mm nastojato 33,1 %
B Dvě trubky Ø 6/4 mm vedle sebe ve stejné výšce 27,4 %
A2 Jedna středová trubka Ø 10/9 mm 27,2 %

Jednoduchá tabulka dává rychlou odpověď, ty tabulky "všechno se vším" jsou ale taky pro úvahy užitečné. Namáhání křídla se po rozpětí mění a tak lze s výhodou kombinovat více uspořádání nosných prvků.

U pásnic je podstatná spolehlivost lepeného spoje pásnice - jádro křídla. Když spojení selže, selže celé křídlo. Ale to tak je i u těch křídel z polystyrénovým jádrem. Ty trubky středem křídla jsou v tomto směru ke staviteli tolerantnější.

Z modelování a počítání plyne důležitý poznatek. Konstrukce s pásnicemi vychází diametrálně jinak v závislosti na výšce profilu. To, co si ověříte v praxi na méně štíhlém křídle a na křídle s profilem tloušťky třeba 15%, nebude fungovat na křídle štíhlejším nebo s tenčím třeba 10% profilem. Vzdálenost pásnic od sebe - výška profilu v milimetrech - vůči rozměru pásnic je klíčový údaj.

Metodika

Porovnával jsem tvar a rozměry průřezu nosných prvků - trubek a pásků a rozložení materiálu vůči neutrální ose. U pásků proto záleželo jak na jejich orientaci naplocho či nastojato, tak na výšce profilu, která určuje jejich vzájemný rozestup.

Z geometrie se vypočítá průřezový modul v ohybu. Při stejném mezním napětí je ohybový moment přímo úměrný tomuto modulu, takže tabulky ukazují poměr momentů, které jednotlivá uspořádání přenesou v našem modelu s ideální stojinou. U hotového křídla závisí únosnost na materiálu, spojích a stabilitě tlačených prvků. Mě šlo o porovnání různých profilů navzájem.

Lehčí centroplán

CaCa dvoumotorák - Poznatky konstruktéra - verze 2

Zásadním požadavkem každé konstrukce - letecké - je minimalizace hmotnosti při zachování pevnosti. Když jsem začal přemýšlet o konstrukci tištěného letadla, věděl jsem, že pevnostní prvky budou z PETG. Prvky, které nesou zatížení a jsou vystaveny při provozu letadla nějaké manipulaci. jedním z takových míst je centroplán, uchycení uhlíkových trubek, na kterých je zavěšeno křídlo, v trupu.

image

U první verze, kdy jsem neměl žádnou provozní zkušenost s tištěným letadlem této velikosti, jsem tuto část dimenzoval celkem neúsporně. Důvodem bylo i zjednodušení kreslení. Zajímalo mě hlavně, zda to poletí a jak bude provoz tištěného letadla vypadat. Tak PETG díl vznikl až když jsem trup rozřezával pro tisk.

Tištěný díl jsem jako nadměrně dimenzovaný poznal už při tisku. Ostatně i kamarád, který přišel ke mě do dílny otlapkat si díly mého prototypu řekl: "cihla". Výhodou bylo opravdu jednoduché kreslení a i při slepování trupu to byla jednoznačná snadno polohovatelná sestava. Vršek z PETG, spodek z LW-PLA. I poloha děr v křídle pro trubky lícovala s dírami v centroplánu bez nějakého přemýšlení, jak to montovat.

Problém velkého dílu z PETG s tískem byl taky nasnadě. Je to díl přes celou podložku, je tvarově složitý a při vychládání se kroutí. Musel jsem na jednom konci řešit jeho přizvedávání od podložky.

image

Zajímavé je faktické váhové srovnání. Cihla vážila 110 gramů, dva nové díly, které ten velký nahradily, váží dohromady 62 gramů. 50 gramů dobrých, ale když jsem to kreslil, čekal jsem více. Tak to bude chtít ještě nějaké maso pryč!

starší