Cizí lidé na letišti
Naše letiště je oblíbeným cílem pejskařů, maminek s kočárky a různých sportovců. Občas se mezi nimi objeví i nějaký ten zájemce o naše létání, ale převažují lidé, které zajímá jen to, že je zde velký nezastavěný prostor porostlý trávou a že je na letišti příjemně.
Nám to problém nedělá, pokud jenom trochu respektují provoz na letišti. Bohužel stačí shoda náhod, malá nedůslednost a k neštěstí je jen krůček.
Potvrzuje to dnešní incident. Běžec který se pohybuje po cestě kolem letiště (na našem pozemku a tedy na území letiště) vbíhá do osy dráhy zrovna ve chvíli, kdy kolega sedá s dvouplošníkem s padesátkou motorem. Situaci mylně vyhodnotil tak, že se běžec zastaví a nechá model bezpečně proletět před sebou. Běžec se však ani neobtěžoval otočit hlavu proti blížícímu se modelu a proběhl pod modelem, který ho přeletěl asi ve čtyřech metrech. V podstatě to byla jen náhoda, že ho model netrefil.
Když se tento sportovec objevil podruhé (druhé kolo kolem letiště), snažili se mu kluci vysvětlit, že by měl dávat pozor, že je na letišti. Odsekl, že to je ale letiště pro velká letadla a dál jsme ho už nezajímali.
Odpovídá to tomu, že veřejnost nemá povědomí, jaká hmota se kolem nich ve vzduchu pohybuje. Mají představu, že to je jen trocha špejlí, papíru a nějaký malý motorek a že když to do nich narazí, že se to o ně rozbije. Že je to může zranit nebo zabít je ani nenapadne.
A samozřejmě roli hraje i neúcta k majetku jiných. Okolo jsou cedule "letiště, vstup zakázán", ale skoro každý na to kašle. Přitom ty cedule jsou tam kvůli bezpečnosti lidí.
Mezi pozemky jsou odjakživa cesty. Jejich poloha je v mapce vyznačena zelenou čarou. Lidé po nich léta chodili. Ale jen co jsme letiště vysekali a zbavili tak prostor mezi cestami lebedy a bodláků, začali si cestu zkracovat (červená čára). Tak nám chodí lidé přímo před prahem dráhy. A můžeme jim cestu tarasit závorami, větvemi a já nevím čím vším.
Co to znamená pro nás?