Změna způsobu provozování letadla
Elektrolety jsem celá léta létal na stopky. U každého modelu a baterie jsem si postupně zjistil, po jak dlouhém letu se pohonný akumulátor vybije na bezpečnou úroveň a na takovou dobu jsem si nastavil stopky na vysílači, které mě potom upozorní, že už bych měl přistát.
Je to jednoduché, u některých letadel nebo spíše při některém způsobu provozování letadla to funguje dostatečně přesně. Když létám třeba s akrobatem, létám 6 minut v podstatě ve stále stejném režimu motoru, akumulátor za těch 6 minut vybiju cca stejně. S větroněm podobně. Stoupám na motor vždy skoro se stejmým plynem. Samozřejmě stopky motoru běží, jen když mám přidaný plyn, a ani nemusím zohledňovat, kolik přesně mám přidáno na kniplu plynu. Prostě charakter letu zajišťuje podobnou "minutovou" spotřebu pohonu.
Jinak je tomu u letadla jako je třeba ,
kde chvíli létám maketově skoro v horizontu,
jindy akrobatím, jindy hobluji přistání a vzlety.
Spotřeba se v takovém případě liší velmi a při létání na stopky
buď zůstane v akumulátoru zbytečně mnoho nevyužité energie, když létám katolicky,
nebo když řádím, vycucnu akumulátor více, než je zdrávo.
Po osazení letadla
Hlídání 1/3 zbytku kapacity je kvůli šetření baterky a její životnosti,
hlídání 1/4 zbytku taky, ale to už je i bezpečnostní záležitost.
Je hrozná situace,
když odstartujete s hydroplánem,
letíte v malé výšce nad břeh mimo vodu
a regulátor začne najednou stahovat motor kvůli vybité baterce! 
Měření a hlídání spotřeby mi u tohoto letadla dost zjednodušilo život a umožňuje mi prodloužit si dobu poletování u vody.