Provoz

Prostor

První létání s kamerou na palubě nebo s novým FC je dobré provádět na místě, kde je pro to dost místa. Zatím, co s běžným modelem se budete pohybovat a případně padat v prostoru do 200 metrů, s FPV nebo s FC to může být o dost více. Je dobré si vybrat místo, kde letadlo najdete, když spadnete. Komplikací při hledání letadla může být obilí, řepka. Hledat letadlo v lánu vzrostlého obilí je těžké, dojít si pro letadlo zapadlé v řepce je velmi obtížný úkol. Výhodou je tak jarní nebo podzimní období, kdy na polích nic takového není.

Stromy i osaměle stojící jsou také nepříjemnou překážkou. Padnout s letadlem do koruny stromu a snášet letadlo z mnohametrové výšky je někdy obtížný technický úkol.

Vybírejte si proto místa, kde jsou taková nebezpečí co nejdál od místa, kde létáte. A později, když budete létat do prostoru, létejte tak, abyste v případě problému nepadali do lesa, do vody.

Vítr

Vítr je význačný činitel, který ovlivňuje provedení letu. Při rozvaze před letem by měl být brán do úvahy. Letět po větru a proti větru je vždy dost velký rozdíl. I malý vítr 3 m/s znamená pro letadlo letící 40 km/h zrychlení letu zhruba o třetinu a při letu proti větru zase zpomalení o třetinu. S tím je třeba počítat.

A když má pilot nějaké problémy, může mu vítr situaci podstatně ztížit. Příkladem je následující situace:

Byl to první let s pomalým větroněm vybaveným FPV kamerou za nevhodného počasí. Vítr 5 m/s už byl na hranici možností větroně, proti větru se dostával až s větším plynem. V kluzu a letu bokem na vítr ho vítr významně snášel. Ze země jsme koukali dva, domluvený byl let stále proti větru a aby pilot viděl něco jiného než to, co bylo proti větru, měl traverzovat doleva doprava. Zrovna ve směru proti větru stálo na obloze slunce, takže když pilot trochu nastoupal, nám na zemi (spotterům) zmizelo letadlo v záři slunečního kotouče. Když pilot traverzoval doleva, objevilo se nám letadlo nalevo od toho svítícího koláče, když traverzoval napravo, tak nám vylétl ze světla napravo. Pak se pilot otočil po větru, to my na zemi ale nevěděli. Když pilot zahlásil, že neví kde je, my pořád koukali a hledali na obloze okolo slunce, ale to už letadlo dávno nepozorováno přefrčelo nad našimi hlavami. Kdy se začal ztrácet obraz, přišel už jen pokyn k přistání jakýmikoli prostředky, tedy ve spirále dolů.

K hledání jsme použili záznam z brýlí. Z toho bylo jasné, co se dělo, stejně jako je to jasné teď nám, když se na záznam díváme teď. Ale když se podíváte na čas, jak málo stačí, aby bylo letadlo skoro o kilometr jinde, než jste plánovali, tak možná pochopíte, jak se pilot může celkem snadno dostat do stresové situace.