Pusher-jety
Bandit 2
Zkusil jsem si experiment s pusher jetem vyrobeným obráběním XPS na CNC a s dopňky tištěnými na 3D tiskárně. Experiment dopadl dobře, létá to dobře, nerozpadá se to za provozu a tak jsem se rozhodl postoupit v konstrukci tohoto modelu dál s využitím zkušeností z praktického provozu.
Jaká je zkušenost s původní konstrukcí?
- Křídlo s profilem je dostatečně pevné a snese velká přetížení. Výhodou je také to, že se při větších násobcích nedeformuje, to u deskových křídel dělá problémy s chodem klapek.
- Tištěné díly se osvědčily. Netvoří nosnou část stroje a tak za provozu ani za nízkých teplot nehrozí nějaká fatální destrukce
- Spojení špičky (radomu) s trupem slepením (prakticky) natupo se ukázalo při provozu jako příliš zranitelné.
- Výškovka je relativně nízko a trpí při přistávání do vyššího porostu.
- Výškovka musí být vyztužena. V místě vetknutí do trupu se snadno zlomí. Není to ani tak problém namáhání za letu, ale při manipulaci s modelem.
- Náběžky křídla trpí, jsou prosekané od stébel trávy.
- Tištěné nosné konstrukční díly jako je lože motoru, zámky kabiny, úchyty na vázací pásky baterek fungují dobře. Zkusil jsem i tištěné páky kormidel a nebyl s nimi problém.
- Šachty serv a krytky vytištěné na 3D tiskárně byly tak blbě navrženy, že jsem nakonec musel létat bez krytek. Problém byl ale v konstrukci, ne v materiálu.
- Trup z XPS prakticky nevyztužený je dostatečně pevný. Ani při velké ráně se nezlomil.
- Křídlo s profilem jsem oboustranně obráběl na CNC, zkusil bych ho říznout horkým drátem.
- Některé věci je rychlejší a operativnější dělat více manuálně. Třeba šachty pro serva je jednodušší dlabat dremlem podle šablonky, než to programovat na CNC, řešit výměnu nástrojů a pod.
- Tištěné díly se osvědčily, jen u špičky předělám vazbu mezi radomem a trupem, aby to něco vydrželo.
- Zkusím změnit uspořádání křídla a výškovky ta, aby výškovka nebyla tak na ráně.
- Výškovku vyztužím. Zůstanu u varianty s klapkou, má to příjemné vlastnosti.
- Náběžky křídla polepím.
- U prototypu jsem umístění serv a vedení náhonů kormidel řešil až na hotovém stroji, teď to promyslím už "na rýsovacím prkně".
Hod modelu typu pusher-jet za hřbet
Pusher jety mají pohon vzadu a kormidla nejsou ofukována vrtulí. Když se drží za trup zespodu a hází před sebe, často reakční moment vrtule otočí model do velkého levého náklonu a vzlet se stává trochu adrenalinovým. Tohle je hod s držením za hřbet a odhod směrem nahoru:
Výhodou je, že se reakční moment při letu vzhůru projeví malou změnou směru letu, když letadlo přechází do horizontu a je více času na chytání kniplů vysílače.
Jarní polet
Pátek, venku bezvětří a teplo.
Bandit je opravený, jedu zase na Výsypku.
Po prvních dvou letech se klepu jak malej kluk. 
Přemýšlím, čím to je, a je to asi tím blbým světlem.
Ať letím kam chci, je na letadlo blbě vidět, je to dost velká nepohoda,
sluncem prosvícený opar.
V pět odpoledne naštěstí slunce postupuje k západu,
třetí let to už je v klidu.
Mám staré baterky, takové přifoukliny, ale i s nima to letí docela svižně. Letadlo už mám dost osahané, letí to i na malém plynu s poměrně velkým taháním a letí to tak rovně i v zatáčce. Na půl plynu to už letí docela rychle, na tři čtvrtě už je to stíhačka. A i v té vyšší rychlosti se to dá hodně utáhnout, nebojím se jako u letadla s deskovým křídlem, že bych to rozlomil.
Výsypka tu je opravdu hnusně zarostlá, 50 cm vysoké "klacíky".
Na letadle si to každým přistáním vybírá daň.
A občas, když je úplné bezvětří, tak se nedá na slunci vydržet!
Tři lety po pěti šesti minutách jsou tak akorát,
jedu domů spokojený.
A vybouřený!
Pusher-jet v menší velikosti
A jako kontrast k velkému Phantomu Jardy Vanera:
Pusher-jet v dospělejší velikosti
Jaroslav Vaner a jeho Phantom:
