Naveèer ještì do oleje 
Veèer v 18:30 mám ještì sraz s Martinem na louce u Srbic. Long Shota mám dobitého a tak mám pøed sebou hodinu házení ve veèerním oleji.
Kdo to zkusil, ví jaká to je krása, když se vìtroò šine majestátnì stovky metrù vzduchem bez jediného zakolísání. Skoro to vypadá, jakoby byl zavìšen na nebi a otáèí se pod ním zemì. A když se objeví témìø neznatelná termická bublina a vy musíte co nejjemnìjší pilotáží drobounkými pohyby kniplù model držet v zatáèce tak aby ani jediným zakolísáním neztratil výšku a kroužíte takto ve stejné výšce tøicet vteøin nebo minutu. To je balzám na duši. Do toho pohled na zapadající slunce ...
Hodinka utekla jako nic. Kdyby baterky vydržely déle, házeli bychom do úplné tmy!
(zveøejnìno na stránce Létání s Long Shotem)