Napájení

Napájení přijímače je společné s napájením serv. Napětí z akumulátoru je přivedeno přes vypínač do přijímače a odtud přes plošný spoj přijímače a konektory serv jsou napájena jednotlivá serva. Přijímače jsou běžně napájeny ze 4 článků 1.2V - tedy 4.8V jmenovitého napětí. To je tzv čtyřčlánek. U větších modelů se silnějšími servy s velkým proudovým odběrem a s delšími rozvody se používá napájení tzv. pětičlánkem. 5 článků - jmenovité napětí 6V. Dělá se to proto, protože se tím eliminují úbytky napětí na dlouhých přívodech k servům a serva napájená vyšším napětím chodí rychleji a mají větší sílu.

Prakticky všechny přijímače a většina serv snesou vyšší napětí pětičlánku. Je to uvedeno v návodu k přijímači, je to uvedeno v parametrech serv. Podle některých pramenů použití pětičlánku snižuje životnost palubní instalace (vyšší namáhání elektrické i mechanické).

Proudový odběr přijímače je proti odběru serv zanedbatelný: 20 až 30 mA.

Přijímač (jeho plošný spoj, konektory) nesnese libovolně velké proudy. U obřích modelů, kde jsou připojena pro ovládání jednoho kormidla tři čtyři serva, jsou proudy opravdu značné a proto se používají tzv. rozvaděče napájení - power manager. V tomto případě není napájení serv vedeno přes přijímač.

Pokud váš model využívá po jednom servu pro každé kormidlo a i když je takových serv připojeno k přijímači devět deset byť třeba s větším odběrem, přijímač i jeho konektory to snesou.

Další otázkou je kapacita akumulátorů. Kapacita akumulátoru by měla s rezervou pokrýt spotřebu vašeho modelu pro plánovanou dobu létání. U modelů běžné velikosti a při rekreačním létání se kapacita volí tak, aby vám rádio fungovalo po celý letový den. Například mám motorový model a přepokládám, že udělám maximálně 4 lety po 15 minutách. Akumulátor by tedy měl vydržet minimálně hodinu. K tomu bychom měli připočíst nějaký bezpečnostní násobek. Třeba 2. Potom by mělo rádio v modelu fungovat 2 hodiny. Rezerva by měla pokrýt sníženou kapacitu akumulátoru během zimního létání, stárnutí akumulátoru a také naši sklerózu, kdy se může stát, že přešvihneme o něco dobu létání. Před letovým dnem by měly být akumulátory vždy dobity, i když jste v předchozích dnech vylétali třeba jen polovinu jejich kapacity.

Pokud je třeba u modelu hospodařit s váhou nebo objemem akumulátoru (těsný trup), použijí se akumulátory menší s nižší kapacitou a dobíjení akumulátoru budete dělat nejen přes noc před letovým dnem, ale i v jeho průběhu.

Z uvedeného plyne, že byste měli vědět, kolik času jste po nabití přijímačových aku nalétali.

Viz také Akumulátor přijímače.

(zveřejněno na stránce Napájení přijímačů)