¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Tilia s kamerou pod trupem st�l� odkaz / permalink

09.05.2017

Další způsob montáže, který chci zkusit, je pod trupem.

image

Kameru Hawkeye Firefly Q6 jsem se snažil vystrčit co nejdál pod trup. Na letové vlastnosti to žádný závažný vliv nemá. Předpokládal jsem, že musím model při návratu chytit do ruky, to se mi tentokrát v poměrně silném větru a silné turbulenci nepovedlo, ale dosednutí do trávy kameře ani "držáku" nevadilo. Držák je z tvrdého polystyrénu, k trupu je přilepený lepící páskou se skelnou výztuží. Ta výztuž není podstatná, podstatná je kvalita lepidla. Tahle páska dobře drží. Kamera je připevněna úzkým páskem stejné lepící pásky. Úzkým proto, abych viděl na displej a mohl mačkat tlačítka. Kamera je napájena z pohonného akumulátoru letadla.

Pilotně byl tenhle let zajímavý, výjimečný meteorologickou situací. Ve výšce do cca 100 metrů jsem se pohyboval ve vzduchu jak ho v tomto místě znávám. Na mírném svahu se udržím nad známými místy, stačí třeba vlnka z roští, okraj lesa, občas přijde stoupáček, ve kterém povyskočím o padesát sto metrů nahoru, potom pokračuji zase svahováním. V tomto případě jsem ve větší výšce nalétl do proudění, které v pásu stovek metrů podél kopců stabilně zvedalo letadlo. Stoupání bylo nezvykle silné a nekončilo v čase ani s větší výškou.

Návrat dolů byl trochu nepříjemný, musel jsem spoléhat na postup předem vyzkoušený. V té výšce, kdy je letadlo vidět skoro jen jako křížek, se těžko odhaduje, jak model letí rychle. Ve větru není slyšet svist rozjetého modelu, v té výšce se blbě odhaduje¨, zda model pořád leze nahoru, nebo klesá. Musel jsem se spolehnout na vyzkoušené. Nejdřive jsem přepnul do letové fáze pro sestup, plně vysunuté vztlaky a letadlo hodně natlačené na hlavu. Letadlo v téhle konfiguraci nahrbené poměrně rychle klesá na malé rychlosti. V tomto případě se ale ukázalo, že to je málo, letadlo pořád stoupalo, málo, ale vytrvale a ještě v té malé rychlosti začalo ve větru couvat. Musel jsem tak přitvrdit a natlačit model do opravdu strmého sestupu. Kdybych to neměl nacvičené a nevěděl, že takto natlačený model letí sice docela rychle, ale že nezrychluje, hodně bych se bál to v té výšce udělat.

Takto jsem po návratu kousek nad zem pokračoval v poletování nad loukami a poli a užíval si výkonu Tilie, která mi umožňuje svým výkonem udržet se i ve slabých úzkých stoupáčcích nad mezemi.

Zorné pole kamery se zapnutí gyra dost zúží a to zúžení zorného pole mi u záběru tohoto typu dost vadí. V tomto případě by záběry bez stabilizace nebyly moc použitelné, protože vzduch byl hodně "hrbolatý", turbulence s letadlem dost mlela. Vadí mi ale občasné vlnění obrazu, které stabilizace vyrobí. To je cena za obstojně koukatelný obrza. Řešením je nefilmovat v tak turbulentním vzduchu.

Proti podání barev nemám v zásadě připomínky. Tohle je světlo, kdy kamera pracuje spolehlivě.

Výhodou je při této poloze kamery je její tvar a tedy dobrá aerodynamika. I na tak dlouhém pylonu je kamera dobře obtékána, GoPro by na tomhle rameni asi výrazně ovlivňovala letové vlastnosti stroje.

Na kameře jsem nastavil automatické otáčení vzhůru nohama, kamera je totiž pod modelem vzhůru nohama. Je to kvůli tomu, abych mohl k displeji a tlačítkům kamery. Stejně jsem to ale nakonec musel ve střižně otočit, záznam byl vzhůru nohama. Bylo to asi proto, že jsem záznam spouštěl, když jsem model držel břichem vzhůru.

(zveřejněno na stránce Létání s Tilií)