Konečně

Dnes navečer konečně trochu polevil vítr. Od začátku dovolené sleduji ráno nebo večer počasí a je to buď déšť nebo pořádný vítr. Případně obojí. Až dnes.

Je sice už půl osmé a světla už moc není – slunce je schované za jednolitou vrstvou mraků, ale vítr zeslábl na přijatelnou úroveň.

Našel jsem si louku na okraji vesnice. Fouká tak čtyři pět metrů. Po vyhození modelu do výšky je to tak tak na let proti větru, protože ve výšce fouká o dost více. I v takovém větru dělám většinu letů přes minutu. Sto stopadesát metrů proti větru je lesík a za ním se proud vzduchu nad polem vlní. A v těch vlnách se dají nahonit nějaké vteřinky.

Po několikadenní pauze mi jde házení jako po másle. Nepřemýšlím nad tím a hody jsou jeden jak druhý. Bohužel se ale hodně setmělo a tak po půlhodince musím domů. Pod horizontem už není nic vidět.

(zveřejněno na stránce Létání s Long Shotem)