¦ stuktura sekcí ¦ Kontakt ¦ Hledat image

Carbon-Z Cub st�l� odkaz / permalink

22.05.2015

Dnes jsme byli s Pavlem ozkoušet jeho Carbon-Z Cuba.

image

Carbon-Z Cub je na pěnolet už velký macek. Přes dva metry rozpětí a čtyři kila, když to člověk zvedne, docela ta hmota v ruce překvapí. Při prvním pohledu mě zaujaly turbulátory po celém rozpětí křídla.

Úkolem je provést zálet modelu a předvést Pavlovi, jak by mohl a měl asi let vypadat.

Model startuje na tvrdé cestě na půl plynu a stačí ještě trošičku přidat a zvedne se ze země skoro hned. Je to ale velké letadlo a zaslouží si maketovější delší rozjezd. Hned po startu registruji funkci stabilizace. Připadá mi to ale jako zbytečná záležitost. Model se jeví dostatečně hodný. To ale platí jen když se letí na půl plynu. Na plný plyn model dost zrychluje, vzpíná se a je znatelně ostřejší na řízení. Asi by to chtělo posunout těžiště trochu dozadu spíše, než mixovat do plynu výškovku. Na takovéhle závěry ale několik minut letu nestačí.

Vysunutí "malých" klapek (vysunutí odhadem do 10 stupňů) se na vyvážení prakticky neprojeví, ale na "velkých" klapkách (vysunutí přes 60 stupňů) se model za pomalého zvedání čumáku ve vzduchu zastavuje a musí se dost tlačit.

Po přistání chceme nastavit potlačení výškovky při vysouvání klapek, Pavel se s tím chvilku pere, ale potom nastavuje mix FLAPS->ELEV a výškovka se pohybuje jak má. Odhadem nastavujeme korekci výškovky při malých klapchách a korekci při velkých klapkách. Chtěl bych ještě vypnout stabilizaci, ale Pavel tvrdí, že to je "složitější záležitost".

Po startu a vysunutí klapek do obou poloh se ukazuje, že jsme to skoro trefili. Přistávám už na velkých klapkách.

Polétání se mi líbilo, je to takový větší Fun Cub. S přehledem to zaletí základní akrobacii, velká kola jsou na louku jako dělaná, umí to letět razantně i v poklidu. Je to už ale takové "vážné" polítání. To už není letadlo, které lze beztrestně otloukat. Příjemné je, že to má dostatečnou setrvačnost, letový projev je reálnější. Pavel si odnáší poznatek, že model může letět s mnohem menším výkonem motoru.

Po přistání jsem si řekl, že místo, kde létáme, už není na takovýto model moc vhodné. Přeci jen už je to stroj se značnou setrvačností, na přistání se musí jít dost přesně, v ose sestupu je strom, kousek vedle železné zábradlí, kolem "dráhy" pneumatikami náklaďáků vytlačené tvrdé hřebeny hlíny. A rybník hned vedle. Je to tu dost riskantní.

(zveřejněno na stránce Co dělám?)