Létání s Timberem - Noční létání

V pátek přijíždím z práce unavený a na létání nemám moc chuť. Lítat utahaný často končí nějakým karambolem. S přibývajícími hodinami a atmosférou podvečera ale názor měním a tak jsem začal domlouvat v SLČS večerní létání na rybníku na výsypce. Nakonec to neklaplo a tak jedu v půl deváté k rybníku sám.

Celý den fičelo, teď pofukuje zlehka přes metr. Slunce už je za obzorem, vzduch je krásně čistý. Prakticky to bude noční létání, protože pod horizontem je tma jak v pytli. Jsem zvědav, zda mi pomůže osvětlení modelu. V autě zbyl po jiné akci stativ, tak mě napadlo zkusit něco natočit. Je ale opravdu tma, jsem zvědavý, zda z toho vůbec něco bude.

Teď za mírného větru mohu zkoušet realistické vzlety. Fouká podél břehu a tak mohu startovat kousek od sebe. Tma je ale už velká. Když zalétávám dále nad rybník v malé výšce nad hladinou, vidím z letadla opravdu jen světla. Než se letadlo v mírné zatáčce začne přibližovat a vynořovat ze tmy, uplyne hodně vteřin, chce to klid a myslet na polohu letala. První baterku létám pro kameru. Ve snaze letět realisticky stoupám po odlepení z vody tak pomalu, že v zatáčce od sebe brknu plováky o vrcholky rákosí a než jsem stačil cokoli udělat, už letadlo viselo v rákosí. Nic se nestalo, ale boty jsem si zamáčel až po nárt.

Druhou baterku věnuji zkoušení letu se stabilizací. Ve výšce zapínám režim Stabilizace. Letadlo letělo v klidném vzduchu klidně, stabilizace na tom nic nezměnila, ale mám možnost vyzkoušet řiditelnost letadla. Ta je v pořádku. Až když vyklesám nad hladinu, kde je mechanická turbulence od mírného větru, je vidět, jak stabilizace let vyhladí. Poznat to je taky při vzletu, kdy letadlo krásně drží stopu. Stabilizace usnadňuje pilotáž, pracuje podle mě korektně. Vůbec jsem si nehrál se ziskem, míra stabilizace a řiditelnost modelu je tak akorát. Zkusit se to ale musí za těžších podmínek.

Noční létání se mi moc líbilo, domů jsem od rybníka odjížděl v deset v příjemném rozpoložení.

Tady jsou nějaké momentky z toho večera: