Na glajtru 
Během akce Podzimní setkání maket a polomaket větroňů na Rané 2006 jsme měli možnost vyzkoušet si let na školním kluzáku SG-38 tak, jak se na něm létalo před šedesáti lety! Tedy startem gumovým katapultem.
Díky pánům Leníkovi a Mezerovi (POTK - Plachtařský oltimer club) jsme mohli zažít pocity pilotních adeptů dávných dob.
Letím!
Všimněte si, jak u provazu napravo padá Václav Janko vysílením k zemi. Proto letím tak vysoko!
Ona je to docela dřina. Po třetím běhu s lanem už se člověk do toho tak nežene. Musí se opravdu zabrat. A přeprava kluzáku na start taky není žádná sranda. A to jsme létali na rovině. Když si představím, že bychom létali byť na drobném svážku a tahali kluzák stovky metrů zpět!
První let nám předvedl stavitel této repliky Jiří Leník. Běžce a tahouny dirigoval a za lanko spouště tahal pan Josef Mezera. S přepravou kluzáku obětavě pomáhal František Sehnoutek. Po krátké instruktáži už jsme si to mohli zkusit sami.
Myslím, že pánové Leník a Mezera z nás museli mít trochu srandu, protože my byli při startech šťastní jak malí kluci.
A zde jsou ti šťastní:
- Petr Stejskal
- Tomáš Fiala
- Erik Herudek
- Stanislav Šimeček
- Václav Janko
- David Ševčík
- Libor Kolman
Končili jsme skoro za tmy. Šťastní a utahaní. To potom chutnalo pivo! Večer jsme ještě dostali osvědčení o vykonání vzletu na gumicuku.
Na čem jsme letěli
Letěli jsme na replice školního kluzáku SG-38 Schulgleiter postaveném panem Leníkem.
Rozpětí je 10.41 m, nosná plocha 16 m2, prázdná hmotnost cca 120 kg, klouzavost 10, nejmenší klesavost 1.3 m/s, maximální rychlost 115 km/h.
Letadlo do vzduchu vytáhne pořádná guma!
Natahuje se ve dvou pramenech do mírného V. Na každém konci pět až šest chlapů.
Originál vyráběla firma Schleicher pro potřeby pilotního výcviku. U nás se na tomto typu létalo po roce 1945.
Viz také
www.scalesoaring.co.uk - dokumentace SG-38
Jak se na tom letí?
Během akce Podzimní setkání maket a polomaket větroňů na Rané 2006 jsem měl možnost vyzkoušet si let na školním kluzáku SG-38. Jak se na takovém kluzáku letí?
On to vzhledem k tomu, že jsme startovali na rovině, je spíš skok než let. Let trvá vteřiny. Po natažení katapultu a uvolnění kluzáku z kotvy se kluzák rychle rozjede. Krátkým přitažením (cca třetinu výchylky) se kluzák zvedne ze země a převede do stoupání. Gumové lano stále táhne. Během stoupání utichá aerodynamický šum jak kluzák zpomaluje. Silným potlačením (skoro plná výchylka) se převádí do klouzavého letu. Kluzák v klesání z výšky cca 4 metrů nabere nepatrně rychlost. Po přiblížení k zemi se mírným přitažením srovná do letu těsně nad zemí. Mezi tím odpadá guma (sama) z předního závěsu. Kluzák postupně ztrácí rychlost. Let končí dosednutím na lyži s kniplem přitaženým na doraz.
Druhá polovina letu probíhá prakticky na minimální rychlosti. Kluzák prý v této fázi letí prakticky sám. Já jsem si zkusil v této fázi šlápnout trochu do směrovky a na videu je patrné, že stroj i v tak malé rychlosti poslušně vybočí.
V první fázi to opravdu "letí" a pilot může svými zásahy do řízení významně ovlivnit průběh letu. Rychlost je dobře slyšet.
Novic létání zažije i při tak krátkém skoku opojný pocit z letu a ucítí, že ten nehmatatelný vzduch opravdu nese.
A jak se na tom letí opravdu?
Večer jsem z pana Leníka tahal rozumy,
jak se s tímto strojem létá ve větších výškách.
vrtalo mi hlavou, jak to je ve vleku
vyprávění pana Leníka jak je to v Aerovleku
Viz také
www.sweb.cz/vrydl/ - Schulgleiter SG-38 - Jak se s tím létáFotografie
Další fotografie:
Do Krkonoš