¦ Menu sekce ¦ Kontakt ¦ Hledat image
image

Letání

Můj první benzíňák

Sraz invalidůstálý odkaz / permalink

10.08.2009

image
ilustrační foto
Po více jak týdnu půstu jsem včera vyrazil na letiště. Nechal jsem si hloupě profouknout zpocená záda v průvanu a týden jsem byl jak prkno. Včera to vypadalo, že už to bude dobrý.

Kluci přijeli na letiště chvilku přede mnou. Nikomu se nechtělo v tom vedru na letiště už před polednem. Když jsem nasazoval křídla o ohýbal se k modelu, tak jsem se mimořádně soustředil, abych se nenaklonil moc dopředu nebo do strany, aby mi zase neruplo v zádech. Pepík vedle skuhrá na záda taky a Martin neskuhrá, jen křiví tvář bolestí. To jsme se tu pěkně sešli. Sraz invalidů!

Vlastní polétání ale bylo moc příjemné. Bylo znát, že jsem si trochu od létání orazil. Pěkně v pohodě jsem odlétal tři lety po 15 minurách a asi 10 přistání.

Zlobilo mě jen občasné kopání do kormidel, do motoru. Jedno kopnutí bylo dost infarktové. Rozjel jsem se na 1/2 plynu přes celou dráhu, letadlo jsem na konci dráhy jen přizvedl tak do metru a půl dvou metrů a pokračoval při zemi. Najednou to koplo do výškovky na potlačeno. Jen krátce a já jen instinktivně zatáhl a přidal plyn. Už jsem viděl rozlámanou vrtuli a možná i něco jiného. Letadlo udělalo takový oblouček k zemi a zase zpátky nahoru.

Je to nepříjemné. Bojím se kvůli tomu dělat nízké průlety na zádech a průlety na minimálce s nataženým modelem jsout taky risk, protože už mi takto koplo do natažena a model se nesesypal jen díky tomu, že motor hned zabral. Dřív jsem tyhle problémy neměl a nemám je u nás na letišti když jsem výše jak 50 metrů nad zemí. Hlodalo ve mně, zda nemám nějaký problém s rušením v modelu. Od zapalování třeba. Ale ty kopance jsou opravdu soustředěné do určitých míst nad plochou a někdy mám pokoj celý den, jindy to kope pořád, jindy třeba jen dvě tři kopnutí za celý den.

Další nepříjemnost na letišti - někdo udělal na stojánce hrozný binec. Kluci to uklízeli půl dne. Pozůstatek nějaké párty. Opravdu tu nemůžeme mít ani lavičku, protože cokoli potom přitahuje pozornost takovýchto nezvaných hostů. Vždycky si vzpomenu, jak mají v Annabergu na letišti posezení se stoly a lavicemi a v desce jednoho z těch stolů je bronzový (asi) reliéf okolních kopců. Jak dlouho by u nás taková kovová deska vydržela? Týden?

(zveřejněno na stránce Letání)

print tisk