¦ Menu sekce ¦ Kontakt ¦ Hledat image
image

Létání

Long Fox Pinocchio

Babice - neděle stálý odkaz / permalink

13.07.2008

Nedělní Babické ráno je zatažené. Vyhlídka na létání je chabá. Mraky se nad námi válí ve 150 metrech. Vypadá to, že dnes žádní diváci ani nepřijdou, ale kupodivu se už ráno a ještě s deštníky nad hlavami objevuje několik rodin s dětmi. S motoráky se nikomu nechce a tak jsou z toho zase "aerovleky". Mě to vyhovuje. Jsem rád, že jsem s někým, kdo je ochotem mě tahat co chvíli nahoru, a že si do sytosti zalétám. Mraky se pomalu zvedají a dovolují vleky přes 300 metrů vysoko. I tak se Fox občas ztrácí v základnách. Po jednom letu zjišťuji, že mi pták podělal za letu někde ve výškách křídlo! image

image

Venca Kolář co chvíli hučí do vlekaře Jirky, že byl v programu inzerovaný dvojvlek a že jsme včera žádný dvojvlek nepředvedli. Říkám si v duchu, že dvojvlek klidně. Už jsem ho letěl, tak si ho dám klidně i tady. "Takže místo dvojvleku bysme mohli letět trojvlek" pokračuje Venca v hučení do Jirky. Jirka je pro každou špatnost a tak už stojí Venca u mě: "Tak co, poletíš trojvlek?"

image

Fox přežil létání s rušením vysílačem na stejném kanálu v pátek, přistání na dubu včera, tak snad přežije i trojvlek image Že je vlekař Jirka taky pro, to mě taky nepřekvapilo.

Navazujeme vlečné šňůry a domlouváme se, jak poletíme. Stavím Foxe na konec dráhy. Kluci mi nechali (prý jako hostovi) nejbezpečnější místo na nejdelší šňůře, Venca Kolář s Blaníkem je nalevo, Vašík Kolář s Luňákem napravo. Piloti do houfu za modely, napnutí lanek, plný plyn a už to jede. Eroplány se postupně zvedají ze země, výdrž a už to celé stoupá. Kluci na stojánce hvízdají.

image
foto Rudla Helmer

Vlek stoupá stále od nás. Ve výšce stáčí Jirka vlek doleva. "To je letadel najednou ve vzduchu, co!" říká Venca. Na nějaké povídání teď nemám zrovna pommyšlení. Oči mám zabodnuté do svého stroje. Jak se vlek stočil, není najednou úplně zřejmé, kdo kde letí. Snažíme se letět co nejklidněji a držet si své místo v sestavě.

image
foto Rudla Helmer

Vlek se otáčí zase proti větru a prakticky se ve vzduchu zastavuje. Jsem přeci jen o dost rychlejší než kluci a tak mám prst na vypínači, připraven okamžitě se vypnout při jajémkoli náznaku prosedání. Jakékoli zamávání křídly kteréhokoli větroně se projevuje zbržděním celé sestavy. Po nekonečných vteřiních se vlek dává zase do rychlejšího pohybu. Ještě jeden traverz a už jsme dost vysoko. Postupně se vypínáme a šupajdíme zase dolů. ychází nám pěkné skoro skupinové přistání. Dokonce jsme se naskládali všichni na dráhu!

Video: !href trojvlek_20080713 error:SUBJECT not found!

Trojvlek jsme udělali ještě dvakrát. Před přistáním děláme všichni nějaké blbinky. V jednu chvíli mě zatrne, když vytáhnu Foxe z průletu nad dráhou do přemetu a když jsem na zádech a s nejmenší rychlostí, objevuje se pode mnou přesně v dráze mého sestupu Vašík s Luňákem. Zalamuji Foxe v přemetu plným přitažením. Tím sice "přeskakuji" Luňáka, ale hodně ztrácím rychlost. Kalkuluji, zda to vyjde na dostatečné rozjetí a otočení na dráhu. Je z toho takové zkrácené přiblížení plazením těsně nad zemí. Znovu si připomínám, že babičtí tu mají tak rovné letiště, že není problém sednout kdekoli.

Rudla vytáhl z auta Kirbyho, ale zjišťuje, že má na mnoha místech odlepený potah. Vlhkost za ty dva deštivé dny a noci udělala své.

Místní modelář, který včera létal s benzínovým akrobatickým Suchojem a měl včera v dešti problémy s rádiem, celou noc sušil vysílač a teď zkouší dosah rádia. Po dvacetiminutovém vrčení a pobíhání s vysílačem se vše jeví OK. Startuje, chvíli poletuje v sevřených kruzích nad hlavou a potom nasazuje na normální obraty ve směru dráhy. Jakmile se model vzdálil na nějakých 150 m, začínají kormidla hrát, plyn pocukávat. Model neřízen pilotem se v nějakých padesáti sedmdesáti metrech s občasným zazmítání vydává na pouť severozápadním směrem. Trvá to několik vteřin, přeji si, aby se už model raději v nějakém kontrmelci zřítil na zem dokud je v našem dohledu. Potom se jakýmsi zázrakem řízení vždy na chvilku chytá, model se daří otočit. Z několika hrdel se ozývá: "Zhasni motor!". I to se nakonec daří. Model už je blíže, se stojící vrtulí už bez cukání plachtí zpátky k nám. Pilot je dotahuje až na dráhu, kde se model rozvážně překotí na záda a je ticho. Odechli si určitě všichni.

image

Začíná zase poprchávat. Já kuba si pro samé létání zapomněl sbalit stan, když byl po noci už usušený. Teď ho budu balit za deště a doma mě čeká sušení znova. Loučím se s místními a vyrážím směr Praha. Prší celou cestu a i doma musím věci z auta nosit mezi slejváky. Mám z víkendu plno pěkných zážitků, zalítal jsem si až až a tak mě nějaký déšť vůbec nevadí. Bylo to pěkné!

Fotky z akce jsou zde: Babice 2008

(zveřejněno na stránce Létání)

print tisk