Poprvé na novém kopci 
Kamarád Pavel mluvil nedávno o výsypce nad Bílinou. Vrtalo mi to hlavou, protože já výsypku znám zejména jako takovýto pohled na mapu:
Tomu pohledu na mapu odpovídá i moje zkušenost zpøed nìkolika let. Haldy zeminy vytìžené z dolu Bílina vzdáleného odsud 6 kilometrù vzdušnou èarou, místo na pobyt nevlídné. Kamenitý terén, bláto. Kamarád mi ale ukazoval fotku, kde je tráva. Tak jsem to vzal cestou ze schùze na letišti oklikou.
Cestou míjím tento kopec.
Mnohokrát jsem kolem nìj jel, mnohokrát jsem si øíkal, že na nìj musím zkusit vylézt. Dnes mám ale jiný cíl!
Šplhám autem z Hostomic do Kostomlat a kochám se barvami kolem sebe. Zelená a modrá, obèas nìjaké kvítí, to vše ve studeném èirém vzduchu.
V Kostomlatech chvilku vzpomínám, do které ulièky musím odboèit, abych trefil starou silnici na Bílinu, která byla výsypkou zasypána.
Hned první pokus je správný a za chvilku už projíždím starým zátarasem z betonových panelù a vjíždím na výsypku.
Koukám jako puk. Je to tu pìknì zelené, kamarád nekecal! 
Fouká severoseverozápad, jedu autem tak dlouho, dokud nevidím terén, který je natoèený k severozápadu.
Zespodu od silnice vypadá terén jako ráj! Dlouhá zatravnìná hrana, odhadem tak 500 metrù dlouhý svah. Beru z auta Long Shota a šlapu asi 600 metrù od auta na vršek kopce. Terén je pøíznivý, šlo by tady sedat i s velkou maketou.
Nahoøe se mi otvírá výhled na Bílinu, za ní Boøeò, vzadu Záluží, dole nalevo od elektrárny Ledvice dùl Bílina a za tím pás Krušných hor. Fouká hodnì zèerstva, Long Shota musím držet za sebou po vìtru.
Long Shota do vzduchu jen položím a ten se pomalu sune dopøedu. Jak se ocitne nad hranou, prudce se zvedá asi o pìt metrù vzhùru, ale musím zaèít pracovat s kniply. Nosí to, ale vzduch je hodnì turbulentní. Pouštím se po svahu do dálky. Jak jsem dál od svahu, moc to nenese. Pøipomíná mi to létání nad útesem u moøe. Musím letìt pìknì nad hranou. To potom mohu Long Shota natrimovat na trochu vìtší rychlost. Chtìlo by to vìtší tìžší letadlo, let by byl klidnìjší. S lehkým házedlem musím poøád honit smìr.
Do vìtší výšky se dovedu vyškrábat jen v jednom místì, pøipadá mi, že to je ve vlnì vznikající nad terénem pøede mnou. Víc jak 40 metrù ale nedokážu získat. A jak se v té výšce pustím dál podél svahu, hned výšku ztratím. Až v jednu chvíli vítr zeslábne, pøijde bublina, ve které se vyvážím pøes 100 metrù vysoko a hodnì dopøedu. Trvá to ale jen pìt minut a potom zase rychle padám až nad hranu.
Pøistávání je zde naprosto luxusní. Stovky metrù louky, žádné pøekážky. Premiéra úspìšná, jedu domù.
Info o kopci: Výsypka Radovesice 1 - Bílina - ZRUŠENO
(zveøejnìno na stránce Létání s Long Shotem)